Ministr financí varuje před zadlužováním

- Ekonomika autor: Redakce NašePeníze.cz

Ministr financí v rozhovoru pro týdeník Ekonom hovoří o efektivitě nástrojů, které vláda používá v reakci na krizi. \"Socialistický přístup, a mne mrzí, že ho volí řada evropských vlád, je asi takový: Problém zavalíme penězi. Dáme tam padesát či sto miliard. Ať všichni vidí, jaká to jsme akční vláda. Pak se začne uvažovat o instrumentech a nikdo už moc neuvažuje o efektivitě,\" uvídá mimo jiné Miroslav Kalousek v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Efektivita nástrojů, které dále nepřinesou další dluhy je přitom podle kalouskových slov zásadním kritériem při vyhodnocování kroků vlády v reakci na krizi. \"Program ČSSD naopak jde proti lidem. Nic by jim nepřinesl, jen by rozvrátil veřejné rozpočty. Chtějí hasit oheň benzinem,\" uvádí ministr financí v rozhovoru, jehož celé znění naleznete na stránkách Ekonomu. O nutnosti hledání rozumné míry kompromisu hovořil již dříve premiér Mirek Topolánek, který objasnil postoj České republiky v průběhu svého říjnového vystoupení v Bruselu. \"Důsledky neuvážených kroků by zaplatili převážně chudí,\" upozornil premiér v projevu, jehož znění naleznete na této stránce.

Foto: sxc.hu

Foto: sxc.hu,zdroj: NašePeníze.cz

Podrobněji na toto téma hovořil ministr financí na tiskové konferenci po jednání vlády 26. ledna, kdy se ve své řeči zaměřil na popsání dvou základních operací, ke kterým vláda přistoupila v zájmu zachování stability veřejných rozpočtů a eliminování rizika zadlužování státu. \"Jestliže dnes platíme v roce 2009 padesát miliard korun za úroky dluhů, které byly učiněny- kdybychom postupovali tak, jak si přeje opozice, tak bychom mohli za dva tři roky platit sto miliard korun, které by aktuálně chyběly na důchody, na dávky, na platy, rozvojové projekty, na vědu a výzkum. Protože úroky z dluhy platit musíte, to za vás nikdo nezaplatí. Stabilitu veřejných rozpočtů pak už nikdo nedá dohromady,\" uvádí mimo jiné Miroslav Kalousek.

\"Kdybychom neudělali nic, kdybychom ponechali jenom snížené příjmy, tak by jednotlivé deficity byly pro případ padesáti, pro případ tříprocentního růstu přes devadesát miliard korun, v případě dvouprocentního růstu přes sto miliard korun a v případě jednoprocentního růstu přes sto deset miliard korun. My bychom neutratili na výdajové straně o korunu více, ale na příjmové straně bychom díky nižšímu růstu vybrali méně. To je pro nás naprosto nepřijatelný schodek, velké riziko zadlužování, velké riziko s refinancováním státních dluhopisů.

Proto jsme se shodli na dvou základních operacích. Tou první zásadní operací bylo převedení všech rezervních fondů, kapitál v objemu více než 40 miliard korun do příjmové části rozpočtu. Z této příjmové části pak byly posíleny některé položky, které považovala vláda za prioritu, zejména v programu rozvoje venkova, v oblasti investic do vysokého školství a v oblasti posílení podpůrného garančního lesnického fondu, aby malí a střední podnikatelé mohli dosáhnout nejenom na investiční úvěry, ale také aby byla poskytnuta pomoc při zajištění provozního financování. Po posílení těchto položek bylo více než 31 miliard použito ke snížení schodku. Takže za předpokladu oné teoretické varianty, které již dnes nevěřím, že by růst byl tříprocentní, by pak schodek byl 54,2 miliardy korun. Za předpokladu oné velmi optimistické varianty dvouprocentního růstu by schodek byl 63,5 miliardy korun a za předpokladu oné varianty, která je podle zadání Poslanecké sněmovny pesimistická - ale přiznám se, že bych byl docela rád, kdyby to tak dopadlo vzhledem k trendům, které postupují Evropou - je schodek 73,3 miliardy korun. Je to poměrně významné protikrizové opatření české vlády, protože kdybychom neudělali tuto operaci, resorty neobětovaly své rezervní fondy, pak by schodek přesáhl částku 112 miliard korun se všemi riziky, které by to znamenalo pro stabilitu veřejných rozpočtů.

Vláda po těch připomínkách o kterých jsem hovořil, to znamená ono posílení do podpůrného garančního lesnického fondu a do strukturálních regionálních programů na podporu venkova s tímto materiálem souhlasila. Tak bude postupovat a tak také bude poskytnut Poslanecké sněmovně. Ještě jedno významné opatření vláda učinila, to nemá žádný dopad na aktuální deficit a je to sice rezerva na výdajové straně pro mimořádné situace, kdyby se skutečně ta situace vyvíjela mimořádně - tak vláda rozhodla, že jednotliví správci kapitol, tedy jednotliví ministři, jsou povinni zavázat pět procent svých výdajů mimo samozřejmě mzdy a ze zákona povinné výdaje, takže z této základny jsou povinni zavázat pět procent, které jim sice v kapitolách zůstávají, ale nesmí je čerpat. A během roku - protože jsou mimořádné turbulence a nemůžeme stoprocentně předvídat vývoj situace - během roku, bude-li situace příznivá, budou moci být tyto prostředky uvolněny ve prospěch nerozpočtovaných položek. Pokud však vláda bude vystavena tváří v tvář mimořádné prioritě, která bude mít přednost, pak tyto prostředky budou převedeny na onu dnes nepředvídatelnou prioritu. Samozřejmě na úkor jednotlivých kapitol.

Vláda tím jasně říká: vytvořili jsme rezervu pro mimořádnou situaci, nicméně nikoliv na úkor deficitu, na úkor dluhu, ale na úkor priorit stávajících, na úkor priorit stávajících kapitol. A toto opatření nás sice činí akceschopnými proti mimořádné situaci, kdy by musel zasáhnout několikamiliardový vládní výdaj, ale nezvyšuje dluh a nedestabilizuje rovnováhu veřejných financí.

Já znovu apeluji na to, že ono to vypadá, jako když se blíží vládní dostihy kdo v tuhle chvíli na zápas s krizí odevzdá více peněz. A kdo odevzdá více peněz, to je jakoby akceschopná vláda. A kdo se snaží být rozumný a zdrženlivý tak vypadá neakceschopně. Nicméně upozorňuji na to, že opak může být pravdou. Že na jedné straně je samozřejmě riziko dopadů hospodářské krize a možnosti vlád z peněz daňových poplatníků, které si půjčí, protože je nemají - z peněz daňových poplatníků, které si půjčí, mírně brzdit dopady této ekonomické krize. To znamená: za vaše peníze možná trošku zbrzdím dopady na vás, na druhé straně obrovské riziko, že těmito kroky se výrazně zvýší náklady na dluhovou službu a výrazně se zvýší riziko refinancování státních dluhů.\"

Tagy: půjčka peníze finance rozpočet pojištění hotovost úvěr tiskové zprávy