"Mladí peníze moc neřeší, a když je něco 'píchne', ihned zůstanou doma," potvrdila trend socioložka Martina Kačerová.

Naopak nejméně zůstávají Češi na neschopence ve věku 35 až 40 let. K dalšímu nárůstu marodění na neschopence dochází ve věkové kategorii 55 až 59 let, kdy se současně prodlužuje trvání nemocenské.

"Ze své praxe vím, že lidé mezi třicítkou a pětačtyřiceti lety si nechtějí brát nemocenskou, protože by velmi tratili na výplatě vzhledem k tomu, že se první tři dny neplatí. Většinou mají hypotéky nebo jiné závazky, mnozí malé děti, nebo žijí na jeden plat," uvedla internistka Jana Krejčová. Nemoc řeší tak, že si raději vezmou pár dnů dovolené. Tento trend potvrzují i další oslovení lékaři.

Vyšší počet neschopenek ve věkové kategorii 55 až 59 let je daný podle lékařů závažnějšími chorobami, které lidi v tomto věku postihnou. V Česku jsou to onkologická onemocnění, infarkty, mrtvice a nemoci svalů a páteře.

Nejvíce si lidé "brali neschopenku" v Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském a Libereckém kraji.

Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu neschopenky je dlouhodobě ve Zlínském (55,9 dne), Olomouckém (50,5 dne) a Moravskoslezském kraji (50,2 dne).

Naopak nejnižší počet případů lidí na neschopence a nejkratší průměrné trvání jednoho případu marodění je v Praze (35,4 dne).

Jitka Zadražilová | MED