Mostecká uhelná a vývoj celé kauzy

- Firmy autor: Redakce NašePeníze.cz

Celkem sedm lidí obžalovala v kauze Mostecké uhelné (MUS) švýcarská prokuratura loni v říjnu. Česká republika, které měla podle švýcarské strany vzniknout mnohamiliardová škoda, ale zaváhala a k trestnímu řízení se tak nebude moci připojit.

Kvůli průtahům, které vyšetřuje i policie, ale český stát zareagoval pozdě a na konci loňského roku švýcarské úřady odmítly připojení Česka k trestnímu řízení, Foto:MUS

Kvůli průtahům, které vyšetřuje i policie, ale český stát zareagoval pozdě a na konci loňského roku švýcarské úřady odmítly připojení Česka k trestnímu řízení, Foto:MUS , zdroj: NašePeníze.cz

Loni v říjnu, přesně 24. 10. 2011, švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací v souvislosti s privatizací MUS šest Čechů a jednoho Belgičana.

Švýcaři případ ovládnutí uhelné společnosti firmou Appian Group vyšetřují od roku 2005. Generální prokuratura za šest let nashromáždila dostatek důkazů, aby obvinila vedení energetické společnosti z toho, že v řadě zemí včetně Švýcarska vytvořilo "důmyslnou strukturu s cílem přisvojit si firemní majetek".

Podle švýcarské prokuratury tak obvinění mohli převzít společnost, "aniž by utratili jediný cent". Významnou část údajně zpronevěřeného jmění převedli do Švýcarska, aby ho tam legalizovali.

V souvislosti s těmito aktivitami mělo být už loni v říjnu identifikováno již zhruba 100 bankovních účtů, na kterých švýcarské úřady zmrazily zhruba 600 milionů franků (12,2 miliardy korun).

Stíháni jsou Antonín Koláček, Jiří Diviš, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Marek Čmejla a Petr Kraus a Belgičan Jacques de Groote. Všichni Češi měli stát za americkou investiční skupinou Appian Group, Belgičan byl jejím šéfem, zároveň je i bývalým manažerem Mezinárodního měnového fondu.

Samotnou privatizaci MUS podle médií provázely obří úplatky, které měly mířit k osobám napojeným na vládu sociální demokracie. Právě kabinet Miloše Zemana (ČSSD) o privatizaci v roce 1998 rozhodl.
Případ MUS navíc podle některých médií souvisí s podezřelým ovládnutím průmyslového podniku Škoda Plzeň, za kterým stojí stejní lidé z Appian Group a zřejmě také odvolaný ředitel ČEZ Martin Roman.

Kvůli průtahům, které vyšetřuje i policie, ale český stát zareagoval pozdě a na konci loňského roku švýcarské úřady odmítly připojení Česka k trestnímu řízení, kde mohlo u platnit svůj nárok na peníze vyvedené z MUS a získat je zpět. Proti tomuto rozhodnutí se Česko odvolalo, i toto odvolání ale švýcarský soud nyní zamítnul.

Kvůli pomalému jednání české strany podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) kárné žaloby na čtveřici státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ). Jsou jimi Vlastimil Rampula, Libor Grygárek, Ladislav Letko a Marcela Kratochvílová. Letko byl v případu MUS, který až v roce 2010 doputoval na VSZ, dozorový státní zástupce. Ostatní žalobci byli jeho nadřízení a dostatečně ho podle Pospíšila nekontrolovali.

Vlastimil Rampula byl vrchním státním zástupcem v Praze do loňského října, kdy ho ministr Pospíšil odvolal na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ministr ho nahradil Zemanovým náměstkem Stanislavem Mečlem, který zmiňované žalobce odvolal z vedoucích funkcí a podal ministrovi návrh na odvolání Grygárka z postu náměstka VSZ. Soud ale v polovině února důvody pro Rampulovo odvolání neuznal, ten se tak znovu vrátil na své místo a návrh na odvolání Grygárka stáhl.

Rampula odmítá, že by za vyšetřování podezření při privatizaci MUS na VSZ provázely nějaké průtahy. Jak upozornil, v době, kdy se kauzou začalo VSZ v Praze poprvé zabývat, byla většina případných porušení zákona promlčena. Za průtahy při vyřizování švýcarské žádosti o připojení k trestnímu řízení pak podle názoru žalobců mohou ministři spravedlnosti Pospíšil a financí Miroslav Kalousek (TOP09), kteří si materiály přeposílali, aniž by jeden z nich nebo vláda jako celek rozhodli.

-Martina Týblová | MED