Na tyhle částky opravdu nedosáhnete. Zlaté padáky v ČEZu jsou bizarní sumy...
28. 5. 2025 – 10:13 | Domácí | Štěpán Bárta | Diskuze:

Představenstvo ČEZ si v roce 2024 výrazně přilepšilo. Sedm top manažerů inkasovalo dohromady téměř 200 milionů korun, a to hlavně díky nové motivační složce. Generální ředitel Daniel Beneš si přišel na téměř 55 milionů. Přitom ČEZ většinově vlastní stát – tedy daňoví poplatníci.
Rekordní odměny, rekordní ticho
Energetický gigant ČEZ, v němž stát drží majoritu, se znovu dostává do centra pozornosti. Ne kvůli blackoutům nebo cenám elektřiny, ale kvůli pořádně tučným výplatám vedení. Sedm členů představenstva si loni rozdělilo neuvěřitelných 194 milionů korun. Oproti předchozímu roku je to nárůst o skoro 60 milionů.
Hlavním důvodem je nová tříletá výkonnostní složka odměn, která nahradila předchozí akciový opční program zrušený v roce 2019. A protože podle firmy všichni šéfové „splnili své cíle na více než 100 %“, odměny doslova explodovaly.
Nejvíc si odnesl generální ředitel Daniel Beneš – přesně 54,9 milionu korun. O 20 milionů víc než předloni. Druhý v pořadí, místopředseda představenstva Pavel Cyrani, dostal 30,36 milionu, a šéf financí Martin Novák skončil těsně za ním s 29 miliony.
Vedení si přilepšilo, stát mlčí
Nezůstalo ale jen u trojice na vrcholu. Ředitel nových energetik Tomáš Pleskač si loni přišel na 22,1 milionu, jeho kolega z jádra Bohdan Zronek dostal 20 milionů. Ředitelka sekce správa Michaela Chaloupková inkasovala necelých 20 milionů, a „benjamínek“ představenstva Jan Kalina, který nastoupil v roce 2021, pobral 17,5 milionu. Dokonce i bývalý člen vedení Ladislav Štěpánek dostal ještě 2,68 milionu za výkonnostní složku z roku 2021.
Firma odměny zveřejnila v rámci pozvánky na červnovou valnou hromadu, která proběhne 23. června v Praze. Na ní se má rozhodnout i o výši dividend – navrženo je rozdělení 80 % ze zisku 31,8 miliardy korun, tedy 47 korun na akcii.
Státní podnik, luxusní platy
Skupina ČEZ patří k největším hráčům v české ekonomice a většinový podíl v ní drží stát prostřednictvím ministerstva financí. To ale k výši odměn mlčí. Výsledkem je, že zatímco veřejný sektor často šetří na školnících nebo kuchařkách, ve státem ovládaném podniku létají miliony vzduchem.
Otázka zní: Kdo skutečně kontroluje odměny vedení firmy, jejíž zisky z velké části ovlivňuje regulace a poloha na trhu – a ne jen výkonnost?