Špatné těsnění u oken, nesprávné větrání, nezateplená nemovitost, ošizené izolace (jinak řečeno a v duchu této knihy „topit pánu Bohu do oken“), výběr nevhodných, na spotřebu náročných spotřebičů, dlouhodobé ponechávání nepoužívaných přístrojů v režimu stand-by (pohotovostní režim – televize, počítač, přehrávač, tiskárna, nabíječky, adaptéry, video, DVD, monitory apod. – úspory ve stovkách, ale i tisících korun ročně, uvádí se, že jde až o 10 % spotřeby), neekonomické chování například při vaření plné konvice vody kvůli jednomu šálku čaje, vyhazování potravin, plýtvání při mytí nádobí či čištění zubů pod tekoucí vodou.

U posledního bodu se zastavím, abych jej detailněji rozebral pro ilustraci a názornost, jak halíře dělají tisíce.

Tip: Pokud voda stojí 80 korun (vodné plus stočné) za kubík (1 000 litrů), tedy 8 haléřů za litr, pak tekoucí voda při čištění zubů (cca 20 litrů), nás ročně přijde na těžko uvěřitelných 1 200 korun (8 halířů x 20litrů x 2 denně x 30×12).

K obdobným číslům bychom došli, pokud bychom nepoužívali toaletu s dvěma intenzitami spláchnutí (3 a 10 litrů) a dle potřeby rozumně nevyužívali tu nižší z nich (rozdíl 7 litrů x 8 nešetrných použití = 56 litrů denně x 30×12 = 1 612,8 korun).

V podobném měřítku najdeme úsporu, pokud se budeme místo koupání ve vaně sprchovat (2× až 3× menší spotřeba vody), a dokonce při mydlení budeme tekoucí sprchu vypínat. Samotný výpočet tentokrát nechám na ctěném čtenáři, nicméně na tomto příkladu můžeme krásně vidět rozdíl mezi pojmy – plýtvání a užívání si. Zatímco proti teplé koupeli nemůže nikdo nic namítat (pokud na to máme a pokud nepotřebujeme výrazně šetřit), tak nechat téct vodu zcela zbytečně (ať už při čištění zubů, mytí nádobí nebo u toalety) je prostě marnotratnost.

Tip: Další úsporu najdeme, pokud si karafu s pitnou vodou budeme dávat do ledničky, abychom při každém napití nemuseli odpouštět vodu z kohoutku, dokud nebude řádně studená, což oceníme zvláště v letních měsících.

-Patrik Nacher | Více na Hypoindex.cz