Navždy, nebo jen naoko? Babišův slib o konci v Agrofertu se hroutí
25. 12. 2025 – 23:37 | Domácí | Štěpán Bárta |Diskuze:
Andrej Babiš sliboval národu „konec jedné éry“ a definitivní odstřižení od svého miliardového impéria. Jenže stačilo nahlédnout do soudních listin a bublina splaskla. Zatímco do kamer tvrdil, že se firmy vzdává nevratně, černé na bílém stojí něco úplně jiného. Je to jen promyšlená hra na voliče, nebo premiér zapomněl, co nechal napsat do papírů?
Andrej Babiš se opět ocitá v centru bouře. Když se připravoval na premiérské křeslo, musel vyřešit největší balvan své politické kariéry – obří střet zájmů. Řešení mělo být radikální, čisté a hlavně definitivní. Před zraky veřejnosti prohlásil, že se s Agrofertem loučí navždy. Realita, která vyplula na povrch z evidence Městského soudu v Praze, však spíše připomíná dočasnou úschovnu pro cennosti, než skutečný rozchod.
Sliby se slibují, fondy se radují
Babišova rétorika byla jasná a nekompromisní. Na začátku prosince národu oznámil: „Proto jsem se rozhodl udělat krok, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že udělám. Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nikdy nic společného.“ Tvrdil také, že společnost, kterou budoval od devadesátých let, již nikdy nebude vlastnit a nebude s ní mít žádné ekonomické vazby.
Jenže stačí si přečíst stanovy jeho nového svěřenského fondu RSVP Trust a narazíte na větu, která Babišova slova o „nevratnosti“ trhá na kusy. V popisu účelu fondu se totiž píše, že cílem je: „...zajištění nezávislé správy po dobu, kdy bude zadavatel vykonávat funkci člena vlády České republiky.“ To v překladu neznamená nic jiného, než že jakmile Babiš z politiky odejde, může se do čela svého impéria vesele vrátit.
Miliardy v bezpečí, o zbytek jde ticho
Zatímco se řeší Agrofert, pod který spadají giganti jako Penam, Olma nebo Vodňanská drůbež, kolem dalšího majetku panuje podivné ticho. Fond se totiž podle všeho netýká společnosti SynBiol. Přes ni přitom Babiš ovládá impérium klinik reprodukční medicíny FutureLife, které sahá od britských ostrovů až po turecké břehy. O tomto majetku, jehož hodnota se počítá v miliardách, se v souvislosti s odchodem do „svěřenského exilu“ mlčí.
Historie se opakuje?
Není to poprvé, co Babiš kličkuje mezi paragrafy. Už v roce 2014, kdy nastoupil jako ministr financí, se snažil střet zájmů „vyřešit“, ale Evropská komise i české soudy mu to tehdy neuvěřily. Loni se mu dokonce všechny firmy z předchozích fondů vrátily přímo do rukou. Nyní, pod tlakem prezidenta Petra Pavla, hraje Babiš další kolo své miliardové partie.
Podle Forbesu činí jeho jmění závratných 81 miliard korun, jiné odhady mluví dokonce o 126 miliardách. Otázkou zůstává, zda je možné se takového balíku peněz a moci skutečně vzdát „navždy“, jak tvrdí, nebo zda jde jen o šikovný právní manévr, který má uspokojit kritiky a zajistit klid na vládnutí.
