Nedobrovolně se s prací loučí pouze necelá třetina Čechů

- Práce autor: Redakce NašePeníze.cz

Přecházení z jednoho zaměstnání do dalšího je dnes naprosto běžná záležitost, jak taková změna vypadá v praxi v Česku? Opouštějí častěji pracovníci své šéfy, nebo plní pracovní úřady zaměstnavatelé, kteří dávají výpovědi jak na běžícím pásu?

Z průzkumu mezi nezaměstnanými hledajícími nové uplatnění na portálu Prace.cz vyplynulo, že rozšiřování řad lidí bez práce v Česku není ani zdaleka pouze výsledkem snižování firemních nákladů, tedy propouštění ze strany zaměstnavatele. Zcela nedobrovolně

Z průzkumu mezi nezaměstnanými hledajícími nové uplatnění na portálu Prace.cz vyplynulo, že rozšiřování řad lidí bez práce v Česku není ani zdaleka pouze výsledkem snižování firemních nákladů, tedy propouštění ze strany zaměstnavatele. Zcela nedobrovolně,zdroj: NašePeníze.cz

Z průzkumu mezi nezaměstnanými hledajícími nové uplatnění na portálu Prace.cz vyplynulo, že rozšiřování řad lidí bez práce v Česku není ani zdaleka pouze výsledkem snižování firemních nákladů, tedy propouštění ze strany zaměstnavatele. Zcela nedobrovolně se totiž s prací loučí pouze necelá třetina Čechů.

Proti tomu 17 procent lidí odešlo ze své poslední práce na základě oboustranné dohody. Dalších 31 procent dotazovaných uvedlo, že podalo výpověď ze své vůle a v pětině případů vypršela respondentům smlouva na dobu určitou, kterou jim zaměstnavatel neprodloužil.

"Navzdory obecně vžitému přesvědčení dobrovolné odchody ze zaměstnání převažují nad jednostrannými rozhodnutími firem. Část případů, v nichž zaměstnanci sami podávají výpověď, je však nejspíš do nezanedbatelné míry ovlivněna také pro ně stěží přijatelnými podmínkami na pracovišti, kde o ně nikdo nestojí" říká analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Pokud jde o ochotu lidí přistoupit na společnou dohodu o ukončení pracovního poměru, ta je podmíněna zejména výší finanční kompenzace pro odcházejícího pracovníka. „Pro firmy jsou takové dohody z daňového hlediska stále výhodnější než klasická výpověď s nárokem na odstupné,“ doplnil Domrovský s tím, že běžnou výpověď s nárokem na odstupné obdrželo v posledním zaměstnání 20 procent lidí. U dalších pěti procent dotazovaných se jednalo o propuštění kvůli porušení pracovní kázně s výpovědní lhůtou a stejný počet lidí dostalo takříkajíc výpověď „na hodinu“ bez nároku na finanční kompenzaci.

 

Tagy: práce pruzkum výpověď