Některá města vzkvétají, v jiných se zastavil čas. Proč je takový rozdíl?

- Životní styl autor: Redakce NašePeníze.cz

Nejlépe se lidem žije v těch českých a moravských městech, kde je stabilní politické klima a místní koalice v čele se starostou řídí město i několik funkčních období v řadě. Významnou roli hraje přítomnost podnikatelských subjektů a tím i pracovních příležitostí. Důležitá je také občanská vybavenost včetně dostupnosti škol a školek a v neposlední řadě dobré předpoklady pro cestovní ruch. Alespoň to vyplývá ze studie Benchmark měst v České republice.  

Zajímavá je situace v Podbořanech, kterým, ač leží v nepříliš atraktivní lokalitě Ústeckého kraje, uniklo místo mezi nejlépe hodnocenými městy jen o pár bodů. Foto:SXC

Zajímavá je situace v Podbořanech, kterým, ač leží v nepříliš atraktivní lokalitě Ústeckého kraje, uniklo místo mezi nejlépe hodnocenými městy jen o pár bodů. Foto:SXC , zdroj: NašePeníze.cz

Do studie bylo zahrnuto celkem 30 měst z celé České republiky – 15 středně velkých s počtem obyvatel od 20 do 50 tisíc a 15 malých s dvěma až šesti a půl tisíci obyvatel. Šestice čelních představitelů zúčastněných měst diskutovala nad aktuálními tématy života v nich u kulatého stolu, který se 2. října 2012 konal v Praze.

Města, která byla ve studii z hlediska podmínek pro život hodnocena nejlépe, vykazují stabilní politické klima. Patří mezi ně Hluboká nad Vltavou (vítěz kategorie malých měst), Písek (vítěz v kategorii středně velkých měst), Chrudim, Mladá Boleslav, Pelhřimov, Tábor, Horní Jelení, Mníšek pod Brdy, Nýrsko a Přibyslav. S výjimkou Nýrska se všechna tato města nachází v jádru Čech. Mají dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu nebo je v nich rozvinutý průmysl a podnikatelské prostředí, což se odráží v dostatku pracovních míst. Příznivé podmínky pro život se promítají do pozitivních demografických trendů – mimo jiné v tom, že do těchto měst směřují mladí a vzdělaní lidé.

Naopak negativní hodnocení si vysloužila především města v příhraničních oblastech severozápadních Čech a severní Moravy. Nemají takové předpoklady pro cestovní ruch a potýkají se se zhoršenými demografickými a socioekonomickými podmínkami, což se projevuje například zvýšenou kriminalitou, nezaměstnaností, ale také migrací obyvatelstva z těchto měst.

Ukázkovým příkladem, jak město využilo své předpoklady pro cestovní ruch, je Hluboká nad Vltavou: „Ač jsme se z počátku devadesátých let nejednou potýkali s výtkami obyvatel, že město dělá vše pro turisty a nic pro ně, dnes i místní oceňují, že přilákání turistů do města přineslo pracovní, podnikatelské a volnočasové příležitosti pro obyvatele Hluboké. Prioritou je pro nás též podpora školství – mateřských, základních i středních škol,“ vysvětluje Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou.

Zcela opačně jsou na tom v historické Telči. Město, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ve studii KPMG propadlo a figuruje mezi nejhůře hodnocenými městy. To je dáno především nevyužitými příležitostmi pro rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Výsledkem je, že místo aby Telč vzkvétala a profitovala ze své turistické atraktivity, potýká se s řadou problémů včetně migrace obyvatelstva.

Zajímavá je situace v Podbořanech, kterým, ač leží v nepříliš atraktivní lokalitě Ústeckého kraje, uniklo místo mezi nejlépe hodnocenými městy jen o pár bodů. Od roku 1989 se ve vedení města vystřídali jen dva starostové. „Před lety jsme iniciovali vznik průmyslové zóny. Díky ní můžeme nyní nabídnout až 1 500 pracovních míst. Speciálními pobídkami jsme podpořili bytovou výstavbu. Ve městě o šesti tisících obyvatel máme tři základní a tři mateřské školy,“ vypočítává starosta Podbořan Radek Reindl.

V Mladé Boleslavi zase připouští, že je obtížné do města přilákat jiný průmysl než automobilový. A také že podpora volnočasových aktivit a cestovního ruchu byla dlouho opomíjenou oblastí. „Snažíme se být i zde aktivnější. Asi nejpovedenějším počinem v Mladé Boleslavi v posledním roce bylo zpřístupnění řeky Jizery včetně vybudování pláže,“ uvádí primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati.

Zástupci měst se shodli, že kdo nezačal budovat průmyslové zóny a lákat podnikatele do svého města před deseti lety, promarnil příležitost a jen těžko bude nyní tento deficit dohánět. Dana Fialová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK k tomu dodala, že by zástupci měst měli preferovat takové investory a podnikatele, kteří z České republiky neudělají jen montážní linku či sklad zahraničních firem, ale že bychom měli usilovat i o uplatnění kvalifikovaných českých lidí a také o podporu vědy a techniky.

Tagy: ekonomika hospodaření peníze města obce