Petr Nečas poslancům: V ČR je nejmenší chudoba a nezaměstnanost

22. 1. 2013 – 19:57 | Politika | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Petr Nečas poslancům: V ČR je nejmenší chudoba a nezaměstnanost
Předseda vlády Petr Nečas před sněmovnou hájil vládní politiku a právní kontrasignaci k amnestii prezidenta republiky. | zdroj: NašePeníze.cz

Předseda vlády Petr Nečas před sněmovnou hájil vládní politiku a právní kontrasignaci k amnestii prezidenta republiky.

__________________________________________________________________________

Komentáře politiků, ekonomů podnikatelů a dalších osobností veřejného života v Česku nemusí být stejné jako názory redakce serveru NašePeníze.cz. Přesto cítíme povinnost informovat čtenáře o názorech všech, z našeho pohledu důležitých, subjektů a osobností.

__________________________________________________________________________

Paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové,

v souladu s Ústavou ČR plně respektuji právo opozice požádat o hlasování o nedůvěře. Na druhu stranu i opozice si musí být vědoma toho, že za prvé má usilovat o to, získat většinu pro své hlasování, a za druhé mít promyšlený krok B, tzn. krok, který bude řešit politickou situaci v případě vyslovení nedůvěry.

Ani jeden z těchto kroků opozice promyšlený nemá, a dokonce je naprosto ostentativně ignoruje. Znamená to, že se jedná pouze o politicky deklaratorní gesto, nikoli o vážně míněný krok v souladu s Ústavou ČR.

Také bych chtěl připomenout, že sociální demokraté mluvili o hlasování o nedůvěře již v prosinci loňského roku. Tzn., amnestie prezidenta republiky, to chci zdůraznit, to je právoplatný název tohoto aktu, nikoli amnestie vlády ČR, je pouze záminkou vyvolání tohoto hlasování, a je to snaha pouze využít rozjitřené atmosféry, kterou tato amnestie způsobila v české společnosti. Čili vůbec nejde o hodnocení amnestie, jde o politicky folklórní krok, kde tato amnestie prezidenta republiky je pouze záminkou.

Amnestie je individuálním rozhodnutím prezidenta

V souladu s Ústavou ČR opět je amnestie výsostné právo prezidenta republiky. Je to jeho rozhodnutí. A chci také připomenout, aby každý, kdo si tu amnestii přečte, zaznamenal, že je psána v první osobě jednotného čísla. I tato lingvistická značka ukazuje, o co se ve skutečnosti jedná. Je to individuální akt, který je dělán podle nejlepšího vědomí a svědomí konkrétním představitelem, kterým je momentálně prezident republiky. Je to akt individuálního soucitu a akt individuálního milosrdenství.

Již z této definice plyne, že každý z nás má jinak nastavené hranice tohoto individuálního aktu. A protože se jedná o akt individuálního soucitu a akt individuálního milosrdenství, nemůže se takový akt z logiky věci stát předmětem politického vyjednávání, politické licitace, nebo politického handlu, nebo dokonce nějakého obchodu.

Je ústavní zvyklostí, byť ano, připouštím, řídkou, protože toto je teprve třetí amnestie za dobu trvání Ústavy ČR schválené v roce 1992, že amnestie, vyhlášená rozhodnutím prezidenta republiky je kontrasignována premiérem bez projednání a schválení ve vládě.

Jestliže se ocitnete v situaci, ve které jste se ocitli poprvé, jako já jako předseda vlády v případě této amnestie, je ten nejsprávnější a jediný možný způsob, podívat se, jak v analogických situacích z hlediska ústavní zvyklosti postupovali vaši předchůdci. Se vší zodpovědností a důrazem prohlašuji, že jsem postupoval úplně stejně, jako postupoval v roce 1993 předseda vlády Václav Klaus a v roce 1998 předseda vlády Josef Tošovský. Jinými slovy, postupoval jsem přísně a přesně v souladu s touto ústavní zvyklostí.

Právní kontrasignace je ústavní zvyklostí

Tato ústavní zvyklost také poukazuje, že v tomto konkrétním případě, tzn. kontrasignace amnestie, se jedná o akt tzv. právní kontrasignace, nikoli politické kontrasignace. Já chci také odmítnout teorie nebo podsouvání názorů, že já jsem v této souvislosti s právní kontrasignací mluvil o všech kontrasignacích obecně. Není tomu tak. Mezi těmi kontrasignovanými akty jsou bezesporu i akty, které jsou předmětem politické kontrasignace. Nikoli však akt individuálního soucitu a individuálního milosrdenství, což je případ amnestie, případně abolice.

Tam se jedná o právní kontrasignaci, kde předseda vlády, resp. pověřený člen vlády, protože já jsem mohl alibisticky delegovat tuto pravomoc např. na ministra spravedlnosti, neučinil jsem tak, protože já mám nést tuto zodpovědnost, posuzuje tento právní akt, který je výrazem individuálního soucitu a individuálního milosrdenství, ze 3 aspektů. Aspekt první, tento akt je v souladu s Ústavou a správním pořádkem České republiky? Aspekt druhý, je tento akt prezidenta republiky vykonatelný? A aspekt třetí, neobsahuje tento akt prezidenta republiky zjevný nelegitimní exces?

Pokud si na tyto otázky odpoví předseda vlády tak, že tento akt prezidenta republiky je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky, že je vykonatelný, a svým podpisem se vláda zavazuje k tomu, že ho vykoná, a že neobsahuje žádný zjevný nelegitimní exces, vzhledem k tomu, že se jedná o právní kontrasignaci, trvám na tom, že premiér má podepsat.

Připouštím debatu nad výkladem spolupodpisu

To, že na to mohou být rozdílné názory, mj. proto, že se jedná o řídké případy, znovu opakuji, za dvacet let pouze tři amnestie, naprosto připouštím, nechť se, dámy a pánové, rozvine debata, která povede k vygenerování nějakého názoru. Já to naprosto připouštím. Já jenom zcela jednoznačně prohlašuji, že postup předsedy vlády v mém případě byl postupem, který byl ústavní zvyklostí. Já jsem postupoval stejně jako ve dvou předchozích případech.

Jestliže výsledkem této debaty bude jiný výklad, změna, tlak na to, aby premiér někdy v budoucnosti, kdy bude znovu nějaká amnestie, postupoval jinak, já to připouštím. Já teď nebudu komentovat silácká slova např. pana předsedy Ústavního soudu dr. Rychetského, protože mu tato silácká slova umožnila především hluboká neznalost konkrétních faktů kolem amnestií, vyhlašovaných za posledních 20 let, protože on se vyjadřoval k něčemu, co se týkalo spíše amnestií, které byly za první republiky, nikoli v posledních 20 letech. Je to prostě zbytečné, ale znovu opakuji, je to legitimní debata a nechť se vygeneruje názor, který změní dosavadní ústavní zvyklost, protože znovu opakuji, můj postup byl v souladu s ústavní zvyklostí, která byla uplatněna v těch dvou předchozích případech.

Nastane-li někdy v budoucnosti případ čtvrtý, ano, bude-li vygenerován názor, který změní tuto ústavní zvyklost, nechť se tak, prosím, stane.

Chci také jednoznačně zdůraznit, že předseda vlády v tomto okamžiku také posuzuje to, zda je tato amnestie vykonatelná, protože čistě teoreticky může obsahovat ustanovení, která vláda nemůže vykonat, a v tom případě by samozřejmě předseda vlády, ať vy jím byl kdokoli, nemohl a nesměl podepsat. Zrovna tak, pokud by obsahoval tento amnestijní krok nějaký zjevný nelegitimní exces, opět by nemohl předseda vlády podepsat.

To, co já považuji za důležité, je, že samozřejmě jako ústavního činitele, jako předsedu vlády i jako občana České republiky mě nesmírně trápí a rmoutí společenská rozjitřenost, která byla způsobena vyhlášením této amnestie. Je to věc, která mě skutečně vede k hlubokému zamyšlení, protože má-li být výsledkem aktu soucitu a milosrdenství větší společenská konfrontace a větší rozjitření společnosti, tak je to věc, která je velmi vážná, a my všichni bychom se nad ní měli vážně zamýšlet.

Na druhé straně i tato amnestie ukazuje minimálně dva kroky, které budou nezbytné, protože i tato amnestie v těchto věcech slouží jako jisté memento. První je situace v našem vězeňství. V českých vězeních, dámy a pánové, sedí podstatně více lidí, než je jejich kapacita. A to výrazně, v řádech několika tisíců. A to ještě za této situace, kdy bylo amnestováno zhruba 6 tisíc vězňů, dalších 6 tisíc "pravomocně odsouzených" potenciálních vězňů běhá po svobodě.

Musíme zefektivnit trestní politiku

V České republice ve vězeních skončí velmi často i pachatelé bagatelních trestných činů, které ve vyspělých zemích na západ od nás jsou trestány jinými způsoby, alternativními tresty, domácím vězením apod. Čili toto musí být vážným mementem pro celou politickou reprezentaci ke změnám v trestní politice směrem k její větší efektivnosti a moje vláda tímto směrem jednoznačně jde a půjde. Tzn., k větší efektivitě trestní politiky, k tomu, aby skutečně např. pachatelé bagatelních trestných činů byli trestáni jiným způsobem, než, mimochodem, finančně poměrně náročným způsobem vězení.

Chci připomenout Poslanecké sněmovně, že každý den vězně ve vězení stojí daňové poplatníky tisíc korun, tzn., třicet tisíc korun za měsíc. Jen pro porovnání, průměrná částka, kterou stojí zpravidla veřejné rozpočty, klient ústavu sociální péče je někde okolo dvacet až dvaadvacet tisíc, jenom abychom to porovnali, kam z našich kapes jako daňových poplatníků dáváme, bohužel, větší částku.

Čili. Zbytečně přeplněné věznice jsou špatně a tato amnestie je mementem k tomu, abychom změnili i tuto trestní politiku.

Nutné je zkrátit délku trestního řízení

Druhým mementem je reforma trestního řízení. Jednoznačně se ukazuje, že řízení v České republice může být v některých případech uměle natahováno a je teď jedno, jestli ze strany státu nebo toho obviněného, že je poměrně komplikované, je založené na trestním řádu, který pochází z roku 1961 a mělo by nás opět vést k tomu, abychom toto trestní řízení zrychlili, abychom omezili počet různých možností, kliček a fint, kterými jde toto trestní řízení uměle prodlužovat. Proto beru z hlediska tohoto mementa za vážný úkol mé vlády i zahájit kroky k reformě tohoto trestního řízení ve spolupráci s celou soustavou státního zastupitelství. Jsem přesvědčen, že je to správný a nutný krok.

Protože jsem, dámy a pánové, také ale současně v úvodu své řeči řekl, že amnestie prezidenta republiky je pouze záminkou k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě České republiky, protože to není amnestie vlády České republiky, že ve skutečnosti sociální demokraté hledali způsob již před Vánoci, kdy o nějaké amnestii nebylo ani tušení, tak mi také dovolte říci, že jsou tady i důvody, aby vládě nebyla odhlasována nedůvěra.

Já jsem se tady vyjádřil k amnestii, nicméně chci uvést i důvody, proč si myslím, že by současná vláda měla pokračovat a neměla by ji být vyslovena nedůvěra. Dovolte mi, abych uvedl deset důvodů nebo deset argumentů.

Deset důvodů proč má vláda zůstat

Argument první. V České republice je podle mezinárodních měřítek nejnižší míra chudoby v Evropské unii. Podle Českého statistického úřadu, teď nejčerstvější čísla v České republice, loni klesla míra ohrožení chudobou z 9,8 % na 9,7 %, to znamená, míra ohrožení chudobou v České republice klesla.

Argument druhý. Nezaměstnanost v České republice je stále sedmá nejnižší v Evropské unii a je o čtyři procentní body nižší, než je průměr eurozóny. Tady chci jenom připomenout, že za vlád sociální demokracie jsme byli až na 17. místě a v případě mohutného politického ataku levice se obávám, že se opět ocitneme v nezaměstnanosti až na chvostu.

Argument třetí. Celkově měla Česká republika v roce 2011 sedmý nejnižší veřejný dluh v Evropské unii.

Argument čtvrtý. Česká republika patří mezi jediné tři státy Evropy, kterým byl za poslední dva roky zvýšen rating o dva a více stupňů, zatímco v drtivé většině jiných zemí došlo ke snížení ratingu. Dokonce bych chtěl připomenout velmi čerstvou informaci jedné z těchto tří klíčových agentur Moody´s, kde je řečeno, že hrozba české opozice, že zvrátí vládní reformy, které zlepšují stav veřejných financí, brání mezinárodní ratingové agentuře Moody´s zvednout Česku známku důvěryhodnosti z A1 na lepší. To znamená, politika a rétorika sociální demokracie komplikuje České republice zvýšení ratingu, politika sociální demokracie tím pádem zvyšuje dluhovou službu, politika sociální demokracie jenom tak, že je vykřikována, již svojí české daňové poplatníky konkrétní miliardy, konkrétní finanční částky. A to jste tu politiku, dámy a pánové ze sociální demokracie, ještě ani nestihli uskutečnit. Vy o ní jenom mluvíte a už tím České republice škodíte.

Chci také zdůraznit, že - jako argument pátý - v lednu až v listopadu stoupl vývoz o téměř osm procent a obchodní bilance vykázala přebytek 307 miliard korun, který byl meziročně o 123 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Letos je očekáván rekordní rok pro český export, což je výborná vizitka především pro naše firmy.

Argument šestý. Úrokové náklady na desetiletý český státní dluh klesají a jsou již pod dvě procenta. To je historický úspěch. V současnosti máme jedny z nejnižších úrokových nákladů na správu státního dluhu.

Dámy a pánové, já chci připomenout, že se pohybujeme kolem desátého místa, a teď prosím poslouchejte - v globálním měřítku, nikoliv pouze v Evropě. Patříme zhruba mezi desítku zemí, které mají nejnižší úroky vládních dluhopisů na této zemi. Takže to opět je podle mého názoru důvod, proč by vláda měla pokračovat, protože jsme mimo jiné letos uspořili na správě dluhu přes 22 miliard korun.

Argument sedmý. Podle tzv. indexu mizérie, který srovnává na základě údajů Eurostatu míru nezaměstnanosti a inflace v jednotlivých zemích, byla Česká republika pátá nejlepší v Evropě. Naopak v době vlády sociální demokracie jsme byli až patnáctí. To znamená, vláda sociální demokracie v případě pádu této vlády by nás vedla do této mizérie. Chci také zdůraznit, že vláda se chce zaměřit na prorůstovou agendu, chce dále snižovat náklady na provoz státu, chce redukovat zbytečné agendy i úřady. Jsou to prostě klíčové kroky, které chce dělat ve zbytku volebního období.

Chci, dámy a pánové, požádat všechny zodpovědné poslance a poslankyně, aby hlasovali proti vyslovení nedůvěře, aby hlasovali proti tomuto avanturistickému, politickému kroku České strany sociálně demokratické.

Děkuji.

RNDr. Petr Nečas
předseda vlády
předseda strany
člen regionální rady
poslanec PČR

Zdroj: www.psp.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 18.9.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,360 25,460
USD 21,540 21,680
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články