Podnikáte? Co když onemocníte? Vystačíte s invalidním důchodem?

- Podnikání autor: Redakce NašePeníze.cz

Při zdravotních problémech je možné si kdykoliv zažádat o invalidní důchod. Bez splnění zákonných podmínek není ale invalidní důchod přiznán. Živnostníci přitom musí počítat s velmi nízkým státním invalidním důchodem. Proč?

Samotná výše invalidního důchodu přitom závisí na příjmech, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, před přiznáním invalidity a získané době pojištění. Foto:SXC

Samotná výše invalidního důchodu přitom závisí na příjmech, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, před přiznáním invalidity a získané době pojištění. Foto:SXC , zdroj: NašePeníze.cz

Pro přiznání státního invalidního důchodu musí žadatel získat potřebnou dobu pojištění, která se liší dle věku, a současně musí být přiznána invalidita prvního stupně, druhého stupně nebo třetího stupně posudkovým lékařem příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení).

Samotná výše invalidního důchodu přitom závisí na příjmech, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, před přiznáním invalidity a získané době pojištění. U invalidního důchodu se počítá nejenom doba pojištění získaná před vznikem invalidity, ale i dopočtená doba pojištění do důchodového věku bezdětné ženy stejného ročníku narození. V některých případech se dopočtená doba nehodnotí v plném rozsahu.

Výpočet invalidního důchodu

Výše invalidního důchodu závisí na přiznaném stupni invalidity, získané době pojištění a příjmech v produktivním věku, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při výpočtu starobního i invalidního důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2014, přičemž všechny příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Za jednotlivé roky u OSVČ není přitom rozhodující výše příjmu nebo dosaženého hrubého zisku, ale vyměřovací základ. Právě z vyměřovacího základu se platí sociální (důchodové) pojištění. Vyměřovacím základem je polovina dosaženého hrubého zisku. Při hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být sociální pojištění vždy placeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Praktický příklad 1)

OSVČ pan Kučera bude mít za rok 2015 příjmy ve výši 680 000 Kč. Výdaje má pan Kučera minimální, tak uplatní výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Hrubý zisk bude tedy 272 000 Kč (680 000 Kč – (60 % z 680 000 Kč)). Vyměřovací základ však bude 136 000 Kč (272 000 Kč x 50 %). Roční vyměřovací základ ve výši 136 000 Kč odpovídá hrubé měsíční mzdě 11 333 Kč (136 000 Kč : 12 měsíců). Nikoliv tedy hrubé mzdě 56 667 Kč (680 000 Kč : 12 měsíců), jak se pan Kučera mylně domnívá.

Praktický příklad 2)

Živnostník pan Malý získá s dopočtenou dobu pojištění celkovou dobu pojištění v rozsahu 45 let. Pro zjednodušení budeme počítat, že pan Malý platil po celou dobu sociální pojištění v minimální výši. Osobní vyměřovací základ neboli průměrný měsíční vyměřovací základ za roky výkonu samostatné výdělečné činnosti bude pro zjednodušení na úrovni minimálního vyměřovacího základu roku 2015, tedy ve výši 6 653 Kč.

  • Invalidní důchod I. stupně dle legislativy roku 2015 by měl živnostník Malý ve výši 3 897 Kč. Invalidní důchod II. stupně 4 646 Kč a invalidní důchod III. stupně potom 6 891 Kč.
  • Při osobním vyměřovacím základu za všechny roky ve výši 11 333 Kč, jak měl pan Kučera z prvního příkladu, a získané době pojištění 45 let by byl invalidní důchod I. stupně 4 950 Kč, invalidní důchod II. stupně 6 225 Kč a invalidní důchod III. stupně potom 10 050 Kč.

V obou případech jsme přitom počítali s poměrně vysokou dobou pojištění, někteří živnostníci mají nižší dobu pojištění, což samozřejmě znamená i nižší invalidní důchod.

Petr Gola | Více na Investujeme.cz