Politici ukažte se! Poslanci budou jednat o zvýšení svých platů

- Politika autor: Redakce NašePeníze.cz

Během zářijové schůze se budou poslanci zabývat například návrhem zákona, který má zvýšit platy soudcům a ústavním činitelům, znovu se dostanou také k omezení své imunity a na programu mají i úpravu omezující počet hlasování o nedůvěře vládě.

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně. Foto: vlada.cz

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně. Foto: vlada.cz , zdroj: NašePeníze.cz

Návrh na zvýšení platů soudcům a ústavním činitelům předložil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu. Ministr změnu předkládá v pěti variantách, mezi nimiž je i taková, která prakticky platy politikům nezvyšuje. První varianta totiž ustanoví platovou základnu na 2,51násobku průměrné mzdy (dnes 2,5násobek), další rostou po desetině až na trojnásobek. "Nevyhýbáme se diskusi, aby platy soudců a jejich platová základna byly řešeny odděleně," uvedl k normě premiér Petr Nečas (ODS).

Navýšení platů politiků má na návrh ministra práce a sociálních věcí způsobit změna jejich společné platové základny se soudci. "Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, se proto považuje stanovení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,7násobku," konstatovalo při předkládání návrhu jeho ministerstvo.

Jak by vypadali platy politiků?

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně.

Návrh odsoudila opozice, ale také odbory.

Dolní komora parlamentu by se během své zářijové schůze měla dostat v prvním čtení i k omezení imunity poslanců a senátorů. Příslušný návrh znovu předložila v nezměněném znění skupina poslanců napříč politickým spektrem. Norma již jednou sněmovnou prošla, ale kvůli neúčasti mnoha senátorů ji neschválil Senát.

"Zřejmě jen absence značné části senátorů při hlasování byla důvodem, proč novela přijata nebyla – a proto ji ve stejném znění navrhovatelé předkládají znovu. Poukazují přitom na potřebu přijetí i z toho důvodu, že zákonodárci a ústavní soudci nyní disponují imunitou větší, než jakou požívá hlava státu – prezidentovi už totiž v rámci schváleného zákona o přímé volbě prezidenta imunita omezena byla," píše se v důvodové zprávě.

Cílem novely není úplné zrušení poslanecké imunity, ale její omezení. V ústavě se tak mění pouhé dvě věty, jedna se týká poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců.

"Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina měla znít: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno." Obdobná změna je přichystaná pro článek 86, ve kterém Senát rozhoduje o stíhání ústavních soudců. I to by mělo být nově možné po konci jejich mandátu.

Jinými slovy bude nadále existovat možnost rozhodnout o nevydání člena parlamentu, toto rozhodnutí však bude platit pouze po dobu trvání jeho mandátu.

Téměř totožný návrh poslali do sněmovny i senátoři.

Třetí návrh řešící imunitu předložila Kateřina Klasnová z Věcí veřejných. Ta chce svou úpravou zamezit riziku, že by trestní odpovědnost poslance, senátora nebo soudce Ústavního soudu zanikla uplynutím promlčecí doby proto, že by se do promlčecí doby započítávala i doba, po kterou nebylo možné pachatele postavit před soud v důsledku odepření souhlasu příslušné komory Parlamentu České republiky.

Sněmovna projedná v prvním čtení rovněž změnu pravidel pro hlasování o nedůvěře vládě, příslušná změna přináší do dolní komory takzvaný institut konstruktivní nedůvěry.

Institut konstruktivní nedůvěry prakticky znamená, že Poslanecká sněmovna může vyjádřit kabinetu nedůvěru pouze v případě, že si v rámci hlasování odsouhlasí také jméno nového premiéra. Materiál na vládě předložila vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).

Ve druhém čtení poslance čeká novela zákona o léčivech, která v praxi umožní využití konopí pro lékařské účely. Skupina odborníků, zástupců vlády a sněmovny se pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Tomáše Zimy od srpna loňského roku zabývala problematikou léčby konopím komplexně, včetně způsobu získávání léčebného konopí. To znamená jeho dovozem, pěstováním i způsobem distribuce pacientům za podmínek maximální kontroly a bezpečnosti celého systému.

Předloha má zpřístupnit konopí pro léčbu pro indikovaná onemocnění a chorobné stavy, zamezit zneužití tohoto konopí pro jakékoliv jiné než léčebné nebo vědecké účely, umožnit dovoz konopí pro léčebné účely do České republiky a v neposlední řadě má umožnit pěstování konopí pro léčebné účely, když budou jasně definovaná pravidla. To vše v plném souladu českého právního řádu s mezinárodními úmluvami o kontrole omamných a psychotropních látek.

Taktéž ve druhém čtení by měli poslanci jednat o změně jednacího řádu sněmovny, která má zrušit přílepky k zákonům.

Senátní novela ruší možnost přílepků zavedením negativní definice pozměňovacího návrhu. Jejím cílem je zamezit, aby mohli poslanci k zákonům podávat pozměňovací návrhy, které s projednávaným zákonem vůbec nesouvisí, což je zákonodárci tolik oblíbený přílepek. Jeho nejznámějším užitím bylo schválení přílepku k novele o spotřební dani, který zajistilo energetickému kolosu ČEZ emisní povolenky v hodnotě 68 miliard korun.

Sněmovna by na své zářijové schůzi měla jednat i o novele, která řeší nedostatky zákona o zdravotních službách. Předloha reaguje na situaci, kdy po přijetí nového zákona o zdravotnických službách lékaři vyžadovali souhlas rodičů i u jednoduchých zákroků, kde ministerstvo tuto povinnost neplánovalo.

Lékaři se ale báli nejasného výkladu zákona a možných soudních sporů a postihů, a tak pro jistotu chtěli souhlas obou rodičů například u očkování, protože i to může dlouhodobě negativně ovlivnit zdravotní stav dítěte. Oba rodiče se ale v mnoha případech dali sehnat jen velmi obtížně.

Podle návrhu ministra a poslance Leoše Hegera (TOP 09) bude nově stačit, když s léčbou bude souhlasit samo dítě. Zda je k tomu již rozumově dostatečně vyspělé, posoudí lékař. Pokud tomu tak nebude, bude požadovat souhlas rodiče, který ale k němu bude moci dát pravomoc prarodičům nebo chůvám.

Schůze Poslanecké sněmovny začíná v úterý ve 14 hodin.

Filip Nachtmann | MED

Tagy: poslanci imunita platy politika