Stavební spoření je velmi dobrým produktem pro financování drobných oprav nemovitostí nebo jako doplněk k hypotečnímu úvěru. Bez zástavy nemovitosti je k takovémuto účelu zdaleka nejlevnějším řešením na trhu. Jako spořicí produkt ale při současných nízkých úrokových sazbách zaostává – a nese s sebou nemalé riziko.

Stavební spoření jakožto spořicí produkt je střednědobé. Jeho optimální délka je 6 let (a pár měsíců, máme-li být přesní). Jeho založení v dnešní době s sebou nese velké riziko: úrokové sazby mohou vzrůst. Česká národní banka očekává držení politiky nízkých úrokových sazeb do roku 2016. Pak pravděpodobně sazby vzrostou – a kdo si uzavře stavební spoření dnes, bude mít nízké sazby i další čtyři roky.

Poplatky, poplatky, poplatky…

Banky v Česku žijí hodně z poplatků. Pro ně i pro ekonomiku je to výhodné. Díky tomu jsou stabilní a ziskové i v době, kdy zahraniční banky čelí finančním problémům. Nejinak tomu je u stavebních spořitelen, které jsou specializovanými bankami.

S prvním poplatkem se člověk zakládající stavební spoření setká již při sepsání smlouvy. Za založení účtu si stavební spořitelny svorně účtují 1 % z cílové částky – tedy z částky, která je fiktivní sumou předpokládaných úspor, úroků, státního příspěvku a případného úvěru. Jedinou výjimkou (s odhlédnutím od případných „akčních nabídek“) je Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka, SSČS), která při uzavření smlouvy přes internet naúčtuje 495 Kč.

Stavební spořitelny se u „vstupního poplatku“ liší pouze v maximální částce, kterou klientovi předepíší. Ta se pohybuje od 10 tis. Kč do 30 tis. Kč, tedy z cílové částky od 1 mil. Kč do 3 mil. Kč.

Tabulka 1: Maximální výše poplatku za sjednání smlouvy o stavebním spoření

Zdroj: Stavební spořitelny

Tím ale poplatky nekončí. Další si stavební spořitelny naúčtují za vedení účtu stavebního spoření. S nimi se klient nedostane pod 300 Kč ročně.

 Tabulka 2: Poplatky za roční vedení účtu vč. výpisu, není-li elektronický zdarma

Zdroj: Stavební spořitelny

Za šest let klient zaplatí poplatek za vedení účtu sedmkrát. Uzavře-li smlouvu s cílovou částkou 300 tis. Kč (nejčastěji uzavíraná), zaplatí celkem 5 100 Kč jen na poplatcích. Pokud v maximální míře čerpá státní příspěvek, získá „od státu“ 14 tis. Kč. Po odečtení poplatků se ale „státní příspěvek“ smrskne na 8 900 Kč.

Výnosy stavebního spoření

Jediný smysl pro spoření se stavební spořitelnou může mít právě státní příspěvek. Úrokové sazby na stavebním spoření jsou již dnes srovnatelné se spořicími účty. Stavební spořitelny nabízejí úrokové sazby 1 – 1,5 %, více pouze po splnění dodatečných podmínek. Jenže na rozdíl od spořicích účtů jsou peníze u stavební spořitelny vázány až 6 let. A to takovým způsobem, že až ČNB zvýší své úrokové sazby, projeví se to na spořicích účtech, ale nikoli u již uzavřených smluv o stavebním spoření.

Tabulka 3: Základní úrokové sazby stavebního spoření

Zdroj: Stavební spořitelny

Vyšší úrokové sazby nabízí ČMSS (Liška) v rámci svého spoření Variant. U Flexibilního spoření připočte 10 % k úrokům (a získá tak úrokovou sazbu 1,65 %), pokud po šesti letech smlouvu vypoví a má naspořeno alespoň 40 tis. Kč.

U Pravidelného spoření s Liškou může získat bonus až 50 % a úrokovou sazbu 2,25 %. Musí ale pravidelně spořit po dobu 9 let. Pravidelným spořením je myšleno, že žádný měsíc neklesne zůstatek účtu pod hranici stanovenou minimální výší sjednaného spoření ve smlouvě. Stačí ale jen jedinkrát zmeškat…

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz