Práce v EU: Mladí Češi jsou ochotní pracovat v zahraničí, práce je však méně

- Evropská unie autor: Redakce NašePeníze.cz

66 % české mládeže považuje vstup do EU, od něhož uběhlo již pět let, za správný krok. 49 % mladých Čechů se dokonce cítí být dobře nebo velmi dobře informovaných o Evropské unii, její politice a institucích. Zbytek respondentů je přesně opačného mínění. Mladí Češi jsou navíc ochotní pracovat v zahraničí. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti GfK Austria.

Foto: sxc

Foto: sxc , zdroj: NašePeníze.cz





- Práce: Nemůžete najít práci? Zjistěte, kde děláte chybu!
- Za prací se stěhovat nechceme, radši přijmem nižší mzdu
- Krize na český trh práce přichází později, ale o to má silnější dopad
- Menší plat je lepší nežli žádný
- Ženy v Evropě vydělávají v průměru o 17,4 % méně než muži

Mladí Rakušané vyšli z mezinárodního průzkumu jako největší euroskeptici. Jen 56 % mladých obyvatel Rakouska ve věku od 12 do 24 let si myslí, že vstup do Evropské unie bylo správné rozhodnutí.

Slováci jsou ze všech dotazovaných nejochotnější k práci v zahraničí (84 %). Vidina práce mimo svou vlast je nepředstavitelná pro 35 % Rakušanů a 31 % Slovinců. Češi a Maďaři také dle průzkumu vykazují větší ochotu k práci v zahraničí než ostatní evropské státy. Tento zájem o práci v zahraničí kopíruje ekonomický stav země dotazovaných.

V důsledku současné hospodářské krize však spíše Češi o práci v zahraničí přicházejí. V loňském roce české úřady práce zaznamenávali, že občané České republiky ukončují zaměstnání v Irsku, Velké Británii a dalších státech EU a vracejí se ve větší míře do České republiky. V tomto a příštím roce bude těchto osob pravděpodobně spíše přibývat. Čeští občané, kteří ukončují zaměstnání v zahraničí v zemích EU, mají právo na dávky v nezaměstnanosti ve státě posledního zaměstnání. Vyplývá to z legislativy EU.

Na některé evropské trhy práce zatím krize nedopadla vůbec, např. Nizozemsko má za poslední 2 roky míru nezaměstnanosti takřka konstantní a stále pod 3 %; v jiných došlo k dramatickému vývoji – ve Španělsku se míra za poslední rok zvýšila z 9,3 % na 15,5 %, obdobně tomu bylo pobaltských státech: v Lotyšsku z 6,1 % na 14,4 %, v Litvě z 4,4 % na 13,7 % a v Estonsku z 4,1 % na 9,9 %, či v Irsku – z 4,8 % na 10,0 %. Ve jmenovaných státech docházelo k růstu nezaměstnanosti přinejmenším již od začátku roku 2008. Česká republika se v té době ještě potýkala s nedostatkem pracovních sil a nezaměstnanost se snižovala. Krize postihla český trh práce výrazněji až v závěru roku 2008 a razantně dopadla s prvními měsíci letošního roku – přírůstky nezaměstnaných v lednu a únoru t.r. byly nejvyšší v historii měření této veličiny v ČR vůbec. Lze říci, že poslední půlrok tak smazal předchozí zisky od dubna 2007. Podobná situace jako v ČR je např. v Německu a Polsku.

V rámci průzkumu bylo také zjišťováno, co si mladí lidé myslí o své budoucnosti. Zda se budou mít lépe nebo hůře než jejich rodiče. Nejoptimističtější jsou Slováci. 51 % si myslí, že se budou mít lépe než rodiče. Stejnou odpověď udalo 42 % české mládeže. 35 % dotázaných Čechů si myslí, že se budou mít stejně jako jejich rodiče a 7 % si myslí, že si pohorší. Oproti tomu v sousedním Rakousku se 18 % mladých lidí obává zhoršení své životní situace.

Tagy: půjčka peníze finance rozpočet pojištění hotovost úvěr tiskové zprávy