Byt v Praze? Sen pro bohaté, noční můra pro mladé

Pražský realitní trh si dál jede vlastní tempo, které běžní lidé stíhají jen těžko. Zatímco loni stačilo na koupi nového bytu 13,5 roční mzdy, letos už je potřeba patnáct. To je číslo, které řadí Prahu na třetí příčku v Evropě. Horší je situace už jen v Amsterdamu (15,4 ročních mezd) a v Athénách.

Deloitte přitom počítá s „běžným“ bytem o velikosti 70 metrů čtverečních. Jenže na takovou nemovitost dnes dosáhnou jen ti, kteří mají rodičovskou podporu, nebo se nebojí zadlužit na celý život. Střední třída, první kupující i mladé rodiny se ocitají v pasti, kde růst mezd zdaleka nestačí na raketově rostoucí ceny nemovitostí.

Staví se málo a pomalu

Hlavním viníkem, proč je bydlení u nás tak nedostupné, je podle odborníků zoufalé tempo nové výstavby. Česká republika se umístila až na 14. příčce z 25 sledovaných zemí. Loni se začalo stavět v průměru jen 3,34 bytových projektů na tisíc obyvatel.

Pro srovnání – v Irsku, které výstavbě kraluje, jich bylo téměř čtyřikrát víc. Turecko nebo Izrael také předvádějí tempo, o kterém si Praha může nechat jen zdát. A situace se nelepší: počet dokončených bytů u nás meziročně klesl o víc než 20 procent. Celkem se loni postavilo necelých 30 tisíc jednotek, což je žalostně málo na poptávku, která stále stoupá.

Nájemní bydlení také zdražuje

Kdo si byt koupit nemůže, musí do pronájmu – jenže ani tam není vyhráno. Nedostupnost vlastnického bydlení žene nahoru i nájmy. V Praze se cena za metr čtvereční vyšplhala na 16,5 eura, což nás řadí k dražším městům střední a východní Evropy.

Nejdražší nájemné platí lidé v Lucemburku, Paříži nebo Dublinu. Tam už se částky blíží třiceti až čtyřiceti eurům za metr. Ale i v regionu střední Evropy je tlak silný – v některých městech Balkánu vyskočily nájmy meziročně o třicet procent.

Praha v pasti

Česká metropole se tak ocitá v nebezpečné spirále: ceny bytů i nájmů rostou, výstavba nestíhá a mzdy nedokážou držet krok. Výsledek? Vlastní bydlení se pro běžného Pražana stává nedosažitelným snem. A zatímco Turín, Katovice či Řím ukazují, že jinde v Evropě lze byt pořídit za pět až osm ročních platů, Praha si dál hraje na ligu nejdražších měst.

Rozuzlení? Zatím žádné. Odborníci varují, že zásadní změny na obzoru nejsou. A tak nezbývá než čekat – nebo platit.