Měsíční státní částka starobního důchodu závisí na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, když se při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 započítávají příjmy v letech 1986 až 2016, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.

Redukční hranice

Osobní vyměřovací základ se redukuje. Do částky 12 423 Kč se započítává ze 100 %, od 12 423 Kč do 112 928 Kč se započítává z 26 % a k redukční hranici nad 112 928 Kč se již nepřihlíží. To znamená, že zvýšení osobního vyměřovacího základu o 1 000 Kč nad třetí redukční hranici nemá žádný vliv na výši státního důchodu.

Praktický příklad

Pan Novák má osobní vyměřovací základ 113 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 43 let a pan Černý má osobní vyměřovací základ 114 000 Kč a získal dobu pojištění rovněž v rozsahu 43 let. Přestože má pan Černý osobní vyměřovací základ vyšší o 1 000 Kč než pan Novák, tak budou mít oba pánové stejně vysoký státní důchod ve výši 27 418 Kč.

Kdy tisícikoruna může zvýšit důchod o 675 Kč?

K nejvyššímu zvýšení státního důchodu dochází při zvýšení osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice a při získání vysoké doby pojištění. Když je získána vysoká doba pojištění, potom každá tisícikoruna zvýší státní důchod více. V Tabulce 1 je uveden starobní důchod při nižších příjmech a získané době pojištění v jednotlivých variantách.

Tabulka 1: Výše důchodu při nízkém vyměřovacím základu

Zdroj: Vlastní výpočet autora

Kdo má osobní vyměřovací základ 12 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 35 let, bude mít starobní důchod vyšší o 525 Kč vyšší než při osobním vyměřovacím základu 11 000 Kč. Při získané době pojištění v rozsahu 45 let je starobní důchod vyšší již o 675 Kč.

Každý rok pojištění ovlivňuje i to, o kolik každá tisícikoruna zvýší státní důchod. Důvodem je skutečnost, že každý rok pojištění činí 1,5 % z výpočtového základu. Každý rok pojištění tedy v uvedených případech v tabulce znamená nárůst státního důchodu o 15 Kč (1 000 Kč x 1,5 %).

Jak je to u vyšších příjmů

V redukční hranici od 12 423 Kč do 112 928 Kč znamená každé zvýšení osobního vyměřovacího základu o 1 000 Kč zvýšení výpočtového základu o 260 Kč (zápočet z 26 %). O kolik následně se zvýší státní důchod, to závisí na získané době pojištění.

U doby pojištění v rozsahu 35 let se zvýší státní důchod o 137 Kč, u doby pojištění v rozsahu 40 let se zvýší státní důchod o 156 Kč a u doby pojištění v rozsahu 45 let se zvýší státní důchod o 176 Kč. Přitom je jedno, zda se jedná o osobní vyměřovací základ ve výši 20 000 Kč nebo 80 000 Kč. V Tabulce 2 jsou vypočteny některé varianty.

Tabulka 2: Zvýšení penze při růstu mzdy o 1 000 Kč u středně příjmových skupin obyvatel

Zdroj: Vlastní výpočet autora

-Petr Gola | Více na Investujeme.cz