Příspěvek na bydlení v roce 2018 vzrostl. Kdo si polepší?

9. 1. 2018 – 12:46 | Bydlení | red | Diskuze:

Příspěvek na bydlení v roce 2018 vzrostl. Kdo si polepší?
Ilustrační foto | zdroj: freeimages.com

Rozpohybovaná inflace se promítla i do příspěvku na bydlení. Pro letošní rok příspěvek na bydlení vzrostl až o 250 Kč měsíčně. Kdo si přilepší nejvíce a kdo má naopak smůlu?

Příspěvek na bydlení má pomoci rodinám s nízkými příjmy financovat náklady na bydlení. Má na něj nárok každý, jehož výdaje na bydlení přesahují 30 % příjmů domácnosti (v Praze 35 % příjmů domácnosti). Musí se ale jednat o bydlení přiměřené, což stát testuje prostřednictvím „normativních nákladů“ na bydlení – tedy administrativně stanovenou výší přiměřených nákladů na bydlení.

Výše normativních nákladů určuje i teoretickou maximální výši příspěvku na bydlení. Pokud by domácnost neměla vůbec žádný příjem, stát by na příspěvku na bydlení zaplatil celé náklady na bydlení až do výše normativních nákladů. Mezi příjmy rodiny se počítají i příspěvky na děti a rodičovský příspěvek.

Vláda každoročně určuje výši normativních nákladů na bydlení a nákladů srovnatelných s nájemným pro vlastníky bytů a družstevníky na základě růstu cen. V roce 2017 došlo dokonce ke snížení normativních nákladů až o 643 Kč. Pro rok 2018 došlo sice k jejich navýšení, na předešlé úrovně ale zdaleka nedosáhnou.

Normativní náklady v nájemních bytech

Lidé žijící v nájemních bytech mají možnost dosáhnout na vyšší příspěvek na bydlení než lidé s vlastnickým či družstevním bydlením. Oproti roku 2017 vzrostly normativní náklady na bydlení v nájemních bytech až o 250 Kč. Nejvíce si mohou přilepšit pražské domácnosti se 4 a více členy.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení v nájemních bytech

Počet osob v rodině Praha Počet obyvatel obce
více než 100 000 50 000 až 99 999 10 000 až 49 999 do 9 999
jedna          7 870 Kč    6 227 Kč    5 928 Kč    5 036 Kč    4 844 Kč
dvě       11 186 Kč    8 938 Kč    8 530 Kč    7 308 Kč    7 046 Kč
tři       15 116 Kč  12 176 Kč  11 642 Kč  10 045 Kč    9 702 Kč
čtyři a více       18 827 Kč  15 282 Kč  14 639 Kč  12 712 Kč  12 299 Kč

Zdroj: MPSV.cz

Normativní náklady jsou vyšší ve větších městech a rostou i s počtem osob žijících ve společné domácnosti. Např. rodina se čtyřmi členy žijící v Praze může mít náklady na bydlení (nájemné, energie, vodné a stočné, odvoz odpadu, úklid společných prostor a společnou anténu) až do výše 18 827 Kč. Pokud jsou vyšší, částka nad normativními náklady se pro výpočet příspěvku na bydlení nezapočítává.

Tabulka 2: Meziroční změna výše normativních nákladů v nájemních bytech

Počet osob v rodině Praha Počet obyvatel obce
více než 100 000 50 000 až 99 999 10 000 až 49 999 do 9 999
jedna           150 Kč           113 Kč           106 Kč             86 Kč             81 Kč
dvě           182 Kč           132 Kč           123 Kč             95 Kč             89 Kč
tři           220 Kč           154 Kč           142 Kč           106 Kč             98 Kč
čtyři a více           250 Kč           170 Kč           157 Kč           113 Kč           104 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet

Normativní náklady v bytech v osobním vlastnictví a družstevních bytech

Lidé žijící ve vlastních bytech v osobním či družstevním vlastnictví mají možnost dosáhnout na výrazně nižší příspěvek na bydlení než lidé v nájmu. Navíc nerozhoduje ani velikost obce, kde se byt nachází – a to bez ohledu na skutečnost, že byty ve větších městech jsou významně dražší (nákladnější) než v malých obcích. A rostou také výrazně pomaleji.

Tabulka 3: Výše a změna normativních nákladů v bytech v osobním a družstevním vlastnictví

Počet osob v rodině Normativní náklady Meziroční změna
jedna    4 420 Kč        63 Kč
dvě    6 489 Kč        60 Kč
tři    8 939 Kč        59 Kč
čtyři a více  11 298 Kč        54 Kč

Zdroj: MPSV.cz, vlastní výpočet

Za povšimnutí stojí skutečnost, že zatímco v nájemních bytech vzrostly normativní náklady více pro větší rodiny, u bytů v družstevním a osobním vlastnictví vláda přiznala nižší růst u větších bytů než u menších.

Příspěvek na bydlení: Započítávané náklady

Hlavním z nákladů na bydlení je nájemné u nájemních bytů. Nájemné je také hlavním motivem, proč jsou normativní náklady na bydlení u nájemních bytů vyšší – a proč stát rozlišuje také velikost obce. Majitel bytu či družstevník tento náklad nemají, ovšem nesmí si započítat ani např. úroky z hypotečního úvěru.

Majitelé bytů v osobním či družstevním vlastnictví mohou místo nájemného využít „náklady srovnatelné s nájemným“.

Tabulka 4: Náklady srovnatelné s nájemným a jejich meziroční růst

Počet osob v rodině Náklady srovnatelné s nájemným Meziroční změna
jedna    1 988 Kč        44 Kč
dvě    2 721 Kč        61 Kč
tři    3 558 Kč        80 Kč
čtyři a více    4 291 Kč        97 Kč

Zdroj: MPSV.cz, vlastní výpočet

Vedle nájemného či nákladů s ním srovnatelných lze uplatnit i další výdaje nezbytné k bydlení. „U všech bytů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva,“ uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz

Zdroje:
Hypoindex.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 28.3.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,160 25,300
USD 23,290 23,470
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články