Sazka - pád a prodej loterijního gigantu v roce 2011

25. 12. 2011 – 10:15 | Firmy | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Sazka - pád a prodej loterijního gigantu v roce 2011
Vše o kouzae Sazaka během uplynulého roku 2011, Foto: Sazka | zdroj: NašePeníze.cz

Sazka v první polovině roku 2011 prožila krušné období, spadla do insolvenčního řízení, poté do úpadku, následně na ni byl prohlášen konkurz. Situace se stabilizovala až ve druhé polovině roku, kdy ji v tendru získaly skupiny PPF a KKCG

Ke dnu stahovala Sazku především extrémně drahá aréna v pražské Libni, do které se vedení společnosti pustilo v říjnu 2002. Stavba s původním názvem Sazka aréna vyšla na zhruba osm miliard korun, loterijní firma kvůli tomu musela v roce 2004 vydat emisi dluhopisů za 175 milionů eur (zhruba 4,27 miliardy korun). Tato emise však byla o dva roky později přefinancována emisí za 215 milionů eur (5,24 miliardy korun) původně splatnou až v roce 2021. Placení samotného dluhu a především úroků se však nebývale prodražilo.

Na začátku pádu zadlužené loterijní Sazky v roce 2011 se nejaktivněji podílel realitní magnát Radovan Vítek. Ten postupně odkupoval pohledávky za loterijní firmou, a to především od bank. Nakonec uváděl pohledávky za Sazkou za zhruba 1,5 miliardy korun, vlastnil také zhruba čtvrtinu jejích dluhopisů. Už na začátku roku loterijní firmě pohrozil, že pokud své pohledávky nezaplatí do 17. ledna, podá na ni insolvenční návrh.

V polovině ledna Sazka vyrukovala se zprávou, že v roce 2010 hospodařila s čistým ziskem 1,4 miliardy korun. Už v té době se ale objevovaly rozkoly mezi akcionáři, kteří se nedokázali shodnout, jaký postup by byl k záchraně Sazky nejvhodnější. Majoritní akcionář Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) měl za to, že není třeba svolávat mimořádnou valnou hromadu Sazky a že bude jednat s partnery. Stál za tehdejším předsedou představenstva a generálním ředitelem loterijní firmy Alešem Hušákem. ČSTV také nedoporučilo přijmout takové nabídky, které by změnily akcionářskou strukturu Sazky. Penta vlastnící sázkovou společnost Fortuna v té době za finanční pomoc Sazce požadovala sto procent jejích akcií, Synot pak 66 procent. ČSTV proto upřednostňovalo nabídku společnosti E-Invest Martina Ulčáka, v rámci níž by ke změně vlastníků nedošlo.

Akcionáři Sazky byly: 67,98 % ČSTV, 13,54 Sokol, 5,56 % Česká asociace Sport pro všechny, 4 % Autoklub ČR, 3,56 % Sdružení sportovních svazů ČR, 2 % ČOV, 1,45 % Český střelecký svaz, 1,02 % Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR a 0,88 % Orel.

Radovan Vítek prostřednictvím ovládané společnosti Moranda 17. ledna skutečně podal na loterijní firmu insolvenční návrh, ještě téhož dne s ní Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení. Tehdejší předseda ČSTV Pavel Kořan k tomu uvedl, že návrh na insolvenci Sazky je šikanózní hra nájezdníků, jimž vůbec nejde o sport, ale o zajímavý byznys. ČSTV se stále bránilo svolat mimořádnou valnou hromadu, na které by se řešil vstup soukromého investora do loterijní firmy. Preferovalo až řádnou valnou hromada, která byla v plánu 16. dubna. Ministr školství Josef Dobeš (VV) tehdy uvedl, že valná hromada, kterou Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) plánuje na polovinu dubna, je několik světelných let po krizi.

Penta a E-Invest na začátku února informovaly, že se stávají strategickým partnerem Sazky. Měly jí poskytnout tolik peněz, kolik je potřeba k finanční stabilizaci společnosti. Penta odstoupila od svého požadavku na stoprocentní ovládnutí Sazky, místo toho měla společně se společností E-Invest získat podíl na zisku Sazky. Po několika dnech předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj sdělil, že antimonopolní úřad chce prověřit záchranný plán pro Sazku, na kterém se mají podílet právě společnosti E-Invest a Penta.

V polovině února dostal Městský soud v Praze na stůl návrh na předběžné opatření, který podala společnost KKCG podnikatele Karla Komárka. Soud měl podle jejího návrhu ustanovit předběžného správce. Zároveň firma navrhovala, aby vydal předběžné opatření, kterým Sazce uloží, aby určité úkony (převody majetku apod.) činila pouze s písemným souhlasem ustanoveného správce. Firma také navrhla ustanovení prozatímního věřitelského výboru. K těmto návrhům se ještě ten den připojila i Vítkova Moranda.

Soud jim o několik dní později částečně vyhověl a předběžným správcem pro insolvenční řízení s loterijní společností ustanovil Josefa Cupku. Firma však i nadále mohla nakládat se svým majetkem, soud zamítl i návrh na ustanovení prozatímního věřitelského výboru. Sazka se proti verdiktu o ustanovení správce odvolala, a vrchní soud jí dal o měsíc později zapravdu. Prvoinstanční soud však znovu Cupku předběžným insolvenčním správcem ustanovil.

Vztahy mezi akcionáři Sazky se zostřily ve druhé polovině února, kdy se minoritní akcionáři spojili proti majoritnímu akcionáři - ČSTV. "Sledujeme dění kolem Sazky a řadu věcí se dovídáme jenom z médií. Proto jsme se jako minoritní akcionáři dohodli na společném postupu a zformulovali jsme svá stanoviska do prohlášení. Jsme sice minoritními akcionáři, ale naše členské základny jsou významnou součástí sportovního prostředí a jejich význam přesahuje podíl ve společnosti Sazka. Nejde o to, že se minoritní akcionáři spolčili proti ČSTV. Naším cílem je dosáhnout především transparentního jednání se všemi investory o jejich nabídkách," tehdy sdělil starosta České obce sokolské Oldřich Lomecký.

V první polovině března požádal soud také Cupka, aby Sazce omezil nakládání s majetkem. Správci se nezamlouvalo, že představenstvo Sazky mělo na začátku března schválit dvě smlouvy se společností Gladiolus, o čemž se správce dozvěděl až později z dopisu. Na základě první smlouvy měla Sazka od firmy čerpat úvěr 2,5 miliardy korun, který měl být zajištěn majetkem Sazky. Druhá smlouva měla zřizovat nový orgán, tzv. řídící výbor, který je tvořen převážně zástupci společnosti Gladiolus. Za ní stály Penta a E-Invest. Soud správci vyhověl a nařídil předběžné opatření, kterým Sazce uložil povinnost činit určité úkony pouze s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce. Šlo např. o uzavírání všech smluv, jejichž celkové plnění je vyšší než půl milionu korun, úkony týkající se nemovitého majetku, včetně převodů nebo úkony týkající se předmětů duševního a průmyslového vlastnictví. Sazka se proti verdiktu později odvolala a vrchní soud se o dva měsíce přiklonil na její stranu a verdikt zrušil. To už byla Sazka měsíc v úpadku. O několik dní později navíc prvoinstanční soud nakládání s majetkem Sazce znovu omezil. Každopádně finanční pomoc od společnosti Gladiolus realizována nebyla.

V polovině března dala Sazka Cupkovi ke schválení návrh, kterým chtěla dočasně zastavit svou činnost. Sazka v dopise přiznávala, že nemá peníze na vyplacení lednového jackpotu 103,4 milionu korun a že na čas dluží opět i mobilním operátorům. Cupka s návrhem nesouhlasil, protože by to podle něj znamenalo snížení hodnoty firmy a tím i přihlášených pohledávek. Mobilní operátoři o pár dní později přerušily dobíjení předplacených karet přes terminály Sazky, Sazka tak přišla o jeden z významných zdrojů svých příjmů.

KKCG soudu ještě v polovině března znovu navrhla, aby Sazce ustanovil prozatímní věřitelský výbor. Tentokrát byla skupina úspěšnější, soud jí vyhověl. Členy prozatímního věřitelského výboru byly firmy Moranda a Sidereus Holdings Limited, k oběma se dříve hlásil miliardář Radovan Vítek. Dále KKCG SF podnikatele Karla Komárka a dva přihlášení věřitelé Gtech Global Services Corporation a Česká spořitelna.

Ve druhé polovině března sdělila skupina PPF Petra Kellnera, že kompletně převzala od miliardáře Radovana Vítka pohledávky za Sazkou. Zároveň uvedla, že své následné kroky bude koordinovat s dalšími věřiteli, zejména se skupinou KKCG.

Ministerstvo financí ve druhé polovině března zahájilo se zadluženou Sazkou správní řízení o dočasném pozastavení provozování číselných loterií. Důvodem bylo nevyplácení výher v zákonném termínu. Ministerstvo financí Sazce pozastavilo činnost na 30 dní v první polovině května, Sazka se proti tomu odvolala, následně dluhy doplatila. Ministerstvo poslední správní řízení s loterijní firmou zastavilo v polovině června.

Městský soud v Praze poslal Sazku do úpadku 29. března, insolvenčním správcem se stal Josef Cupka. Do řízení začaly rychle přibývat pohledávky věřitelů. Soud sečetl výsledky v první polovině května - evidoval 2075 věřitelů Sazky, kteří se hlásili celkem o 41,098 miliardy korun. O peníze se hlásili telekomunikační operátoři, majitelé dluhopisů, banky, akcionáři, statutární města, provozovatelé terminálů a další subjekty. Správce následně uznal dluhy za 15,1 miliardy korun.

Těsně před první schůzí věřitelů na konci května, na které se mělo rozhodnout o konkurzu či reorganizaci firmy, zaslaly skupiny KKCG a PPF společný dopis akcionářům a členům představenstva Sazky s poslední nabídkou na záchranu loterijní firmy. Pokud by jim nebylo vyhověno, prosazovaly by jako způsob řešení úpadku konkurz. Základem nabídky byla možnost ponechat akcionářům, tedy sportovním organizacím, dvacetiprocentní majetkový podíl v Sazce za předpokladu, že bude proveden restrukturalizační plán, jak jej navrhovaly PPF a KKCG.

Nabídka byla vázána na splnění pěti konkrétních podmínek, a to, že Aleš Hušák sám odstoupí z funkce předsedy představenstva a ředitele Sazky, že do představenstva Sazky budou doplněni tři zástupci skupin PPF a KKCG, že nový generální ředitel bude nominován PPF a KKCG. Dále že akcionáři Sazky podpoří reorganizační plán skupin PPF a KKCG a jako poslední, že se akcionáři Sazky zaváží nevykonávat do dokončení reorganizačního plánu svá akcionářská práva a své akcie uloží do úschovy u vybraného notáře či advokáta.

Tehdejší šéf Sazky Aleš Hušák se vyjádřil v tom smyslu, že dopisem skupin KKCG a PPF je šokován.

O tom, že Sazka půjde do konkurzu, nakonec rozhodla více než desetinová schůze věřitelů. Konkurz loterijní firmy prosazovaly právě skupiny KKCG a PPF, ty měly na schůzi hlasovací většinu poté, co soud zamítl pohledávky, které nebyly přezkoumány. Soud loterijní firmu oficiálně poslal do konkurzu 30. května.

V první polovině června přišel Aleš Hušák o první post v Sazce - z místa generálního ředitele jej odvolal správce Cupka. O druhý post přišel ve druhé polovině srpna, kdy před začátkem valné hromady, která měla hlasovat o jeho odvolání z postu předsedy představenstva, sám rezignoval. Novým předsedou představenstva se stal Marek Hájek.

V polovině srpna schválil věřitelský výbor postup prodeje společnosti. Sazka neměla jít do dražby, ale mělo být vypsáno výběrového řízení, v němž zájemci budou muset složit předem jistinu ve výši půl miliardy korun. O Sazku se mohl hlásit kdokoliv, tedy nejen firmy z oboru. Na to reagovala Penta, která zvolený způsob prodeje označila za pochybný. Protože soud způsob prodeje posvětil, správce vyhlásil 19. srpna výběrové řízení. Penta dopředu avizovala, že se výběrového řízení nezúčastní, podle ní bylo "ušité na míru" skupinám PPF a KKCG. Do tendru se nakonec zapojily tři subjekty - společnou nabídku podaly skupiny PPF a KKCG, dále Synot Holding a firma Charlcoal, za níž stáli lidé blízcí miliardáři Pavla Tykače.

Nejvyšší nabídku v tendru předložila společnost Sázková kancelář, kterou ovládají skupiny PPF a KKCG. Vítězná částka byla 3,81 miliardy korun. Společnost Charlcoal nabídla 3,601 miliardy korun, konkurenční Synot 0,5 mld. Kč. Nabídku mimo tendr předložila i Penta, za Sazku chtěla dát 4,65 miliardy korun. Zavázala se také, že uhradí i závazky Sazky, které vznikly po prohlášení konkurzu, a to ve výši 350 milionů korun.

Věřitelský výbor schválil prodej Sazky skupinám PPF a KKCG 26. září, správce Cupka téhož dne podepsal smlouvu o prodeji firmy. Ještě toho dne se na soud obrátila Česká spořitelna s tím, aby insolvenčnímu správci Sazky Josefu Cupkovi přikázal okamžitě zrušit výběrové řízení na prodej společnosti. Podle ní podmínky řízení nezaručovaly maximální výnosnost pro věřitele, narážela tak na nabídku Penty. Soud však o tři dny později prodej společnosti potvrdil.

Poslední podmínkou převzetí firmy byl souhlas antimonopolního úřadu. Ten koupi začal posuzovat v první polovině října, na konci října převzetí Sazky povolil. Skupiny PPF a KKCG tak mohly Sazku oficiálně převzít k 1. listopadu.

-Libor Popela | MED

Kurzy

Kurzovní lístek: 30.9.2022 Exchange s.r.o.

EUR 24,580 24,680
USD 25,100 25,220
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články