Slovinci už zavedli euro - kdo bude další?

15. 8. 2007 – 6:00 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Slovinci už zavedli euro - kdo bude další?
Placeholder | zdroj: tisková zpráva

Nové členské země EU postupně dohánějí životní úroveň hospodářsky vyspělých zemí. Důležitým milníkem je přitom zavedení eura, které je podmíněné dlouhodobou hospodářskou stabilitou země. Jedná se také o konkrétní přínos evropské integrace pro všechny občany: stabilní evropská měna znamená, že mají kus Evropy „ve své kapse“. Parlament nedávno schválil usnesení k současné situaci v eurozóně. Kdo bude následovat Slovince a zavede euro jako další?

Aby členská země EU mohla zavést euro, musí plnit tzv. konvergenční kritéria. Jedná se přitom o pět hospodářských ukazatelů, které rozhodují o tom, zda je v dané zemi zajištěna dlouhodobá hospodářská stabilita a vyvážený hospodářský vývoj. Tím má být hlavně zabráněno vzniku případných ekonomických problémů mezi členskými státy EU. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) vypracovávají proto pravidelně zprávu o tom, zda jsou kritéria splněna. Evropský parlament ke zprávě zaujímá své vlastní stanovisko. Jsou konvergenční kritéria příliš přísná? Závazek plnit konvergenční kritéria omezuje možnosti jednotlivých vlád libovolně nakládat s daňovými prostředky. Deficit státního rozpočtu například nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rovněž nelze neomezeně stát zadlužovat: celkový vnitřní dluh státu nesmí překročit 60 % HDP. Každá vláda musí také dbát na to, aby udržela míru inflace pod kontrolou. Jinými slovy, musí zajistit, aby udržela cenovou stabilitu v zemi. Při vysoké míře inflace totiž stokoruna sice nadále zůstává stokorunou, občan si za ní ale nemůže už tolik koupit jako v minulosti. Povolená hranice inflace se vypočítává podle srovnání s třemi nejlepšími zeměmi v EU (nesmí přesáhnout míru inflace tří nejúspěšnějších států o více než 1,5 %). Podobně je stanovené i čtvrté konvergenční kritérium, které se vztahuje na dlouhodobé úrokové míry. Ty nesmí přesáhnout míry tří nejúspěšnějších členských států s nejnižší mírou inflace o více než dva procentní body. Nakonec musí země, která chce zavést euro a všechna kritéria úspěšně plní, dodržovat po dobu posledních dvou let stanovené rozpětí své měny v Evropském měnovém systému bez devalvace. Překážka pro nové členské země Takto přísně stanovená kritéria představují pro nové členské země, které se ještě pořád hospodářsky zotavují z několika desetiletí socialistického plánovaného hospodářství, velkou překážku. Problémy jim dělá především udržování nízké míry inflace. Poslanci Evropského parlamentu proto ve své zprávě vyzvali Radu ministrů a Evropskou komisi, aby zohlednily problémy nových členských zemí a případně konvergenční kritéria poněkud uvolnily. Polský sociálně demokratický zpravodaj Dariusz Rosati uvedl: „Mnoho členských zemí nebude moci ještě mnoho let vstoupit do eurozóny a proto je důležité, aby kritéria, která vznikla před patnácti lety, byla přepracována.“ Zároveň však poslanci zdůraznili, že konvergenční kritéria musí být uplatňována podle platných smluv a že za žádnou cenu nesmí dojít k oslabení hospodářské konkurenceschopnosti eurozóny. Podle názoru europoslanců je nutné využít současný pozitivní hospodářský vývoj: urovnat státní zadlužení a posílit investice do vzdělávání, do školní infrastruktury a do vědy a výzkumu. Euro – úspěch roku 2006 Hospodářství v eurozóně vykazuje za rok 2006 pozitivní vývoj. Ekonomika rostla za rok o 2,7% oproti 1,5% v roce 2005. To je nejlepší výsledek od roku 2000. Míra inflace se pohybovala stabilně na 2,2%. A rozpočtový deficit klesl z 2,5% v roce 2005 na 1,6%. Také míra nezaměstnanosti klesla na rekordních 7,6% (nejlepší údaj za uplynulých 15 let). Dariusz Rosati řekl, že rok 2006 přinesl skutečně výborné ukazatele, nicméně kritizoval, že členské země pozitivní vývoj nevyužívají k posílení státních financí. „Co se stane, až přijdou horší časy?,“ ptal se na adresu vlád členských zemí a vyzval je, aby daly své státní finance do pořádku. V tomto záměru jej podpořil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který zároveň předsedá skupině zemí, které již zavedly euro. „Členské země by měly využít dobrou hospodářskou situaci a vyrovnat své rozpočty,“ řekl. Další na řadě: Malta a Kypr v lednu 2008 Od začátku ledna 2008 plánují Malťané a Kypřané zavedení eura. Na Maltě se rozloučí s Maltskou lirou, které starší Malťané ještě říkají podle britského vzoru „libra“. Nominálně je lira silnější než euro, tj. za jednu libru dostanete cca. 2,33 eura. Haléřům se na Maltě už dnes říká centy, zavedení eurocentů proto nepřinese (kromě menší hodnoty) velkou změnu. Podobná situace je i na Kypru. Tamní Kyperská libra je nominálně také silnější než euro a také se dělí na sto centů. Bude nahrazena eurem v poměru 1 libra = cca. 1,71 euro. Zavede Slovensko euro v roce 2009? Evropský komisař Joaquín Almunia, který má na starost měnovou politiku, nedávno prohlásil, že půjde-li vše podle plánu, pak bude patrně Slovensko další zemí, která euro zavede v roce 2009. Slovenská koruna vykazuje souběžně se slovenským hospodářstvím posilující trend. V březnu 2007 byl stanoven kurz vůči euru 1 euro = 35,4424 Sk s patnáctiprocentním fluktuačním pásmem. Definitivní kurz slovenské koruny vůči euru tedy ještě není daný. [ Zdroj: Evropský parlament ]

Kurzy

Kurzovní lístek: 19.4.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,220 25,340
USD 23,590 23,770
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články