Snižování zadlužení: Připravme se na 6 hubených let

- Domácí autor: Redakce NašePeníze.cz

Nadměrné zadlužení... každý týden se objevují zprávy o nových předlužených zemích v potížích. Bude muset následovat snižování zadlužení. Jak? Pravděpodobně "utahováním opasků". Na únosnou mez by zadlužení mělo klesnout až za 6 let...

Utahování opasků je národním sportem, Foto: SXC

Utahování opasků je národním sportem, Foto: SXC,zdroj: NašePeníze.cz

Snad každý týden jsou publikovány zprávy o tom, jak se další země potýká se zátěží nadměrného dluhu, jak hrozí bankám ztráty z nesplácených úvěrů. Vyhlídky na oživení drtivé většiny ekonomik tlumí enormní břímě dluhu. Dluhy a snižování míry zadlužení (deleveraging) jsou důsledkem splasknutí globální úvěrové bubliny, která vedla k první celosvětové recesi od roku 1930. Toto jsou některé z myšlenek, které do světa vyslali autoři zprávy poradenské společnosti McKinsey Global Institute. 

 

<%Anketa37%>

 

Dluh, snižování míry zadlužení a globální úvěrová bublina

 
 
Poradenská firma McKinsey Global Institute publikovala zprávu o dluhu a snižování zadlužení (PDF), zabývající se globální úvěrovou bublinou a jejími ekonomickými důsledky.
 
Zpráva konstatuje, že měřítko celkového dluhu k HDP je zavádějící a neúplné. Podle autorů zprávy je nutné dívat se na úrovně dluhu v různých sektorech dílčích ekonomik. Zpráva u vybraných zemí sleduje zadlužení sektoru domácností, podniků, sektoru finančního a vládního. Zpráva se zabývá dluhem ekonomik vyspělých i ekonomik označovaných jako ekonomiky rozvíjející se. Mezi diskutovaný vzorek studovaných ekonomik se dostala Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Spojené státy, Brazílíie, Čína, Indie a Rusko. U vybraných ekonomik se autoři zprávy zabývali zadlužení v dílčích sektorech a uvažují nad udržitelností stávajících úrovní zadlužení v těchto sektorech.
 
 

Většinou rostoucí celkové dluhy v době předkrizové

 
 
Úrovně dluhu a zadlužení ve vyspělých ekonomikách před finanční krizí déle než dekádu rostly. Celkový dluh vůči HDP se v deseti vyspělých ekonomikách zvýšil z průměrných 200 % HDP v roce 1995 na průměrných cca 300 % v roce 2008. Velká Británie zažila největší růst celkového dluhu v porovnání k HDP mezi rokem 2000 a 2008, poměr dosáhl 469 %. I po ošetření Londýnské role jako globálního finančního centra, má Velká Británie mezi vyspělými ekonomikami po Japonsku druhý největší poměr dluhu k HDP. Další největší zvýšení dluhu vůči HDP vykazuje Španělsko, Jižní Korea a Francie.
 
Odlišně se dluh vyvíjel v Něměcku, Švýcarsku, Japonsku a rozvíjejících se ekonomikách Brazílie, Číny, Indie a Ruska. V Německu byl celkový dluh k HDP stabilní od 2000 do 2008. Japonsko je zvláštní případ, ve kterém dluh v poměru k HDP zůstával velmi vysoký - jak se snižovaly dluhy soukromé, rostl dluh vládní. Rozvíjející se ekonomiky Brazílie, Číny, Indie a Ruska dosahovaly v roce 2008 zadlužení v průměru 137 % HDP, dluhy zde před krizí rostly mnohem pomaleji.
 
Zdroj: Debt and deleveraging: The global credit bubble and its economic consequences, zpráva McKinsey Global Institute
 
 

Hypotéky, komerční nemovitosti, akvizice na dluh

 

Růst dluhu a zadlužení bylo před krizí globálním rysem, globalizace bankovnictví a období neobvykle nízkých úrokových sazeb a rozprostření rizika vedlo ve většině vyspělých ekonomik k rapidnímu nárůstu dluhu. Domácnosti v mnoha ekonomikách podstatně zvýšily své zadlužení, zejména díky hypotékám.
 
Díky rostoucím cenám se v předkrizových dobách jevil poměr dluhů domácností k aktivům jako stabilní. Dluh domácností v porovnání s disponibilními příjmy se i tak zvyšoval.
 
Nefinanční podnikový sektor v mnoha zemích vstoupil do krize s nižším zadlužením, měřeno jako poměr dluhu k bilanční hodnotě majetku. Výjimkou byl sektor komerčních nemovitostí a akvizice podniků, která byla financována dluhem (leveraged buyout). Uvnitř finančního sektoru se růst zadlužení lišil napříč různými institucemi a zeměmi. Zadlužení bank v mnoha zemích celkově narostlo na historické úrovně, mnoho bank zaznamenalo zhoršení kvality svého kapitálu.
 
 

Udržitelnost zadlužení

 
 
Z pohledu udržitelnosti míry zadlužení je vhodné zvažovat míru růstu dluhu, kapacitu dluhové služby a dlužníkovu zranitelnost v podobě narušení příjmů nebo prudkého zvýšení úrokových měr. Výši zadlužení lze porovnávat se sektory v podobných ekonomikách, sledovat lze změnu míry zadlužení sektoru v porovnání s historickými trendy.
 
Kapacita dluhové služby měřená poměrem splátek úroku a splátek jistiny k dlužníkovu příjmu dokáže popsat způsobilost dlužníka zvládnout splátky související s dluhem, vyšší poměr signalizuje možné problémy. Dlužníci s velmi proměnlivými příjmy mají vyšší riziko selhání, a proto by neměli nést břímě velkých dluhů.
 
Dlužníci s fixními úrokovými sazbami mohou udržet vyšší úrovně zadlužení, protože platby dluhové služby se příliš nemění, zatímco dlužníci s proměnlivou úrokovou sazbou nebo krátkou splatností, čelí většímu úrokovému riziku, což udržitelnost úrovně dluhu limituje.

 

Snižování zadlužení

 
 
I když s jistotou nelze říci, zda dílčí sektory budou snižovat míru svého zadlužení, je skutečností, že téměř každá významná finanční krize v období po druhé světové válce byla následována zdlouhavým a bolestivým obdobím snižování zadlužení.
 
Takové epizody snižování dluhů jsou bolestivé a trvají okolo šesti let. Existují případy, ve kterých snižování zadlužení proběhlo pouze ve veřejném sektoru, v jiných případech snižoval zadlužení pouze sektor soukromý. V některých epizodách proběhlo snižování zadlužení jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. V průběhu těchto procesů docházelo k poklesu HDP, později došlo k oživení. V minulých epizodách snižování zadlužení pomáhal významný růst v čistých exportech, dnes je ale nepravděpodobné, že by všechny hlavní ekonomiky snižující dluhy mohly ve stejný čas zvýšit své čisté exporty.
 
Snižování míry zadlužení může proběhnout čtyřmi způsoby. Může to být díky úspornosti a utahování opasků, prostřednictvím masivního nesplácení a defaultů, případně vysokou inflací nebo "vyrůstáním" z dluhu díky rapidnímu růstu reálného HDP.
 
Historie naznačuje, že snižování dluhů utahováním opasků bylo nejběžnější, dochází k němu ve zhruba polovině epizod snižování dluhů. Pokud by dnešní ekonomiky následovaly tuto cestu, budou podle odhadu McKinsey Global Institute prožívat šest až sedm let snižování dluhů, ve kterých dluh k HDP poklesne o nějakých 25 %.

 

Rozsáhlé dopady dluhů a snižování zadlužení

 
 
Zatímco krize náhle zastavila růst úvěru v mnoha ekonomikách, procesy snižování dluhů pouze jen začaly. Dnes, s padajícími ceny aktiv a narůstajícími úvěrovými ztrátami, to vypadá na vstoupení do období snižování dluhu ekonomiky jako celku a uvnitř těch sektorů, které před krizí zažily nejvyšší nárůst dluhu. Všechny tyto procesy mají dopady pro politiku, regulátory, stratégy a kapitány průmyslu, kteří se mají rozhodovat v těchto výjimečných ekonomických podmínkách. Dluh a snižování míry zadlužení bude ovlivňovat ekonomické dění v soukromém i veřejném sektoru.
 
Se snižováním zadlužování domácností v několika zemích bude spotřeba pravděpodobně růst mnohem pomaleji než před krizí, což způsobí posun nákupních zvyklostí. Snižování míry zadlužení v podnikovém a finančním sektoru může znamenat širší dopady na ekonomiku jako celek. Snižování zadlužení pravděpodobně bude významnou složkou post-krizové obnovy, která bude růst tlumit.

(Radovan Novotný, Více na Investujeme.cz )

Kam dál?

- Povede zvyšování státního dluhu k bankrotu?

- Příští rok naše ekonomika poroste, s ní i statní dluh

- Krutý účet za neschopné politiky - kam se řítíme?

- V roce 2015 může přijít euro i státní bankrot

 

Tagy: ekonomika zadluzeni finance politika státní dluh