Souhrn: Co vlastně přináší důchodová reforma?

- Penze autor: Redakce NašePeníze.cz

Tři pilíře důchodového spoření, takový je podle vlády Petra Nečase (ODS) lék na zvyšující se počet seniorů a pokles porodnosti v České republice. Lidé by se tak kromě peněz od státu měli spoléhat ještě na zhodnocení úspor v soukromých fondech a vlastní investiční aktivitu.

Peníze budou spravovat penzijní společnosti, které musejí za zpřísněných podmínek získat od státu licenci. Foto:SXC

Peníze budou spravovat penzijní společnosti, které musejí za zpřísněných podmínek získat od státu licenci. Foto:SXC,zdroj: NašePeníze.cz

Nastavení třípilířového penzijního systému spadá pod velkou důchodovou reformu. Souvisí s ní malá důchodová reforma, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2012 a vychází z nálezu Ústavního soudu. Ten dosavadní způsob spoření na důchod upravil tak, aby více odpovídal parametru zásluhovosti a méně parametru solidarity. To se ve výsledku odráží tak, že deset procent těch s nejnižšími příjmy nezaznamená žádnou změnu, dvacet procent lidí s nadstandardními příjmy si polepší a sedmdesát procent společnosti pocítí snížení důchodu.

Také s tím souvisí zrychlení růstu věku, kdy se do důchodu odchází. Vláda vychází ze statistiky, která počítá s nárůstem nejen podílu osob v postproduktivním věku, ale i s posunem hranice úmrtnosti. Platí tak například, že lidé narození po roce 1977 budou svůj odchod do důchodu odsouvat každý rok o dva měsíce. Pro ilustraci: bezdětné ženy narozené v roce 1984 by měly jít do penze v 68 letech.

Malá důchodová reforma prošla společností bez většího rozruchu, což se nedá říci o té velké. Svůj podíl na tom má i levicová opozice, která třípilířový mechanismus ostře kritizuje. Pilíře v zásadě znamenají druhy příjmů v důchodu. Prvním pilířem je stávající systém, kdy lidé v produktivním věku nešetří na svou vlastní penzi, ale jejich odvody rovnou odcházejí na výplaty dávek pro současné seniory. Takový stav je podle vlády dlouhodobě neudržitelný, protože výsledné penze jsou nízké a nepokrývají reálné potřeby důchodců. Navíc jak seniorů přibývá a porodnost klesá, ve státní kase chybí na výplaty důchodů stále více peněz.

Druhý pilíř, který vstoupí v platnost od 1. ledna 2013, přivádí na scénu penzijní společnosti a princip vyvádění části odvodů do prvního pilíře na soukromé účty. Dosud lidé na důchody odváděli 28 procent z hrubé mzdy, nově – pokud budou chtít, protože vstup do systému je dobrovolný – odvedou státu 25 procent mzdy, tři procentní body si tak budou moci převést do penzijního fondu, k čemuž ovšem člověk musí z platu dodat zbylá dva procentní body. Fondy nabízejí několik možností úročení, podle toho, jestli si člověk raději zvolí vyšší výnosy nebo vyšší míru jistoty. Na stáří tak tedy spoří i přímo pro sebe.

Třetí pilíř počítá s vlastními investicemi a úsporami obyvatel a jedná se o již existující formu penzijního připojištění. Stát k němu občany motivuje například daňovými úlevami nebo navýšením příspěvku.

Sporný moment u druhého pilíře představuje fakt, že přestože vstup do něj je dobrovolný, opustit ho není možné. Vyplatí se především mladším ročníkům, ochotným k progresivnějšímu zhodnocování vkladů, a spíše mužům než ženám. U nich se totiž počítá s tím, že budou svou pracovní kariéru přerušovat mateřstvím a dožijí se vyššího věku. "Pro ženy je proto výhodnější první pilíř," zmínil Ondřej Schneider, výzkumník think tanku IDEA.

Do konce června roku 2013 by se měli obyvatelé republiky rozhodnout, zda chtějí do druhého pilíře vstoupit. Po tomto datu zůstane možnost otevřena jen pro lidi mladší pětatřiceti let.

Peníze budou spravovat penzijní společnosti, které musejí za zpřísněných podmínek získat od státu licenci.

Kdo se do druhého pilíře přidá, měl by mít jistotu, že jeho nastřádané úspory jsou u penzijních společností bezpečně chráněny, protože zákon stanovuje, že dojde k jejich oddělení od majetku akcionářů. S majetkem klienta nesmí správce sám disponovat, na veškeré transakce bude dohlížet Česká národní banka.

Systém výplaty důchodu je pak trojí. Klient si může zvolit doživotní rentu, to znamená, že s jeho úmrtím výplata zaniká. Pokud na účtu zůstanou nějaké peníze, podle principu solidarity poputují na dávky pro ostatní seniory. Naopak, pokud bude člověk žít déle, než na jakou dobu si našetřil, postará se o výplaty stát.

Druhou možností je výplata po dobu minimálně 20 let – pokud příjemce zemře dříve, výplaty pokračují ve formě pozůstalostní penze.

A konečně lze zvolit ještě doživotní rentu s pozůstalostní penzí na tři roky, tedy pozůstalí budou ještě tři roky dostávat určenou výši výplaty. Zákon pamatuje i na to, co se stane, pokud klient skoná dříve, než se ze spořící fáze dostane do bodu, kdy smí peníze čerpat (protože průběžně na vklad sahat nelze): tehdy naspořený majetek přechází do dědického řízení, státní kase nepropadá.

Katerina Surmanová | MED

Tagy: reforma penzijní důchodová