Spoření na penzi ve třetím pilíři se změní, lidem se bude změna líbit

- Penze autor: Redakce NašePeníze.cz

Vláda ruší 2. pilíř. Spolu s tím ovšem připravila a prosadila další změny v penzijním systému. Mezi ty zásadní patří možný dřívější výběr peněz ze třetího pilíře.  

Druhý pilíř penzijního systému byl propadák na celé čáře. Negativní reklama, kterou fondovému systému od počátku poskytovala Sociální demokracie, spolu s ústupky při nastavování reformy vládou Petra Nečase (ODS), způsobily mizivý zájem o vstup do nově vzniklého systému. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) svůj razantní slib zrušení druhého pilíře naplňuje a v pátek 6. listopadu 2015 ho prosadila ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně.

Vládě se ale nelíbí jen fondový pilíř. Trápí ji i klesající počet účastníků doplňkového penzijního spoření a nepopulární rostoucí věk odchodu do důchodu. V rámci rušení 2. pilíře se tak chopila příležitosti a prosadila i další změny v penzijním systému. A další budou ještě pravděpodobně následovat.

2. pilíř končí

V 2. pilíři penzijního systému – důchodovém spoření si na penzi i formou opt-outu ke konci 2. čtvrtletí 2015 spořilo 84 660 účastníků. Více jich ani nebude, neboť již k 1. 7. 2015 zakázala vláda vstup do důchodových fondů. Obávala se spekulativního vstupu lidí, kteří by chtěli využít rušení 2. pilíře k vyvedení peněz z průběžného systému.

Ještě v letošním roce účastníci 2. pilíře musí přispívat. V příštím roce to již nebude možné, navíc se budou muset rozhodnout, zda si nechají vyplatit celou naspořenou částku, nebo část vyvedenou z 1. pilíře vrátí zpět. Kdo si nechá vyplatit celou částku, dočká se mírně zkráceného důchodu. Za dva roky přijde o 0,6 procentního bodu při výpočtu procentní části důchodu (podle dnešních pravidel), což bude odpovídat řádově desetikorunám rozdílu ve výsledné penzi.

Vyšší poplatky i provize za 3. pilíř

Konec 2. pilíře nesou nelibě kromě jeho účastníků především penzijní společnosti. Ty investovaly do jeho vzniku nemalé prostředky, které zpět již nedostanou. Na druhou stranu současný „masivní zájem“ o druhý pilíř by jim náklady také nepomohl uhradit. Přesto pro ně má vládní koalice alespoň malou náplast: Zvýší strop poplatků, jaké mohou penzijní společnosti účtovat účastníkům doplňkového penzijního spoření (dříve penzijního připojištění).

Dosud mohly penzijní společnosti v účastnických fondech napočítat klientům celkové náklady maximálně 0,8 % a z výnosu může naúčtovat až 10 % success fee. Poplatky by mohly od příštího roku vzrůst na 1 % a z výnosu dalších až 15 %. Změna se dotkne i transformovaných fondů, kterým roční poplatek vzroste z 0,6 % na 0,8 %, ovšem z výnosu si penzijní společnost bude moci naúčtovat jen 10 % místo současných 15 %.

Jeden z důvodů, proč klesá počet účastníků doplňkového penzijního spoření, je, že ho nikdo neprodává. Provize za zprostředkování investice do penzijního fondu je v současnosti zákonem limitována na 3,5 % průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předcházejícího roku, tedy aktuálně přibližně 880 Kč. Od příštího roku by měl být strop dvojnásobný.

„V zájmu konkurenceschopnosti doplňkového penzijního spoření z pohledu distribuce a narovnání podmínek na finančním trhu se navrhuje zvýšení zákonného limitu na provize zprostředkovatelům ze současných 3,5% průměrné mzdy (cca 880 Kč) na 7% (cca 1 760 Kč za smlouvu). Zlepší se tak podmínky pro nabídku produktu na trhu, což je jedním z klíčových předpokladů rozvoje sektoru, nárůstu počtu účastníků a většího objemu finančních prostředků, což následně umožňuje dosáhnout i vyššího zhodnocení pro účastníky,“ uvádí předkladatel návrhu Václav Votava (ČSSD) v důvodové zprávě. Na druhou stranu… provize vyplácená za investiční životní pojištění, které je také státem podporované jako produkt spoření na stáří, bude i v příštím roce řádově desetinásobná oproti doplňkovému penzijnímu spoření.

Pro zprostředkovatele bude nemalou úlevou mírnější povinnost obnovovat registraci k prodeji penzijních produktů. Místo každoroční obnovy a správního poplatku 1 000 Kč bude muset finanční zprostředkovatel registraci i poplatek zaplatit jednou za dva roky.

Důchod

  1. Kolik byste chtěli mít v penzi naspořeno?

Spoříte více? Ušetříte více na daních

Jen těžko lze rozumět úvahám vlády vedené Sociální demokracií, které je vedli k prosazení zvýšení možnosti daňových úlev pro lidi spořící vyšší částky do penzijních fondů. V současnosti je první tisícikoruna měsíčně vložená do penzijní společnosti podporována státním příspěvkem (až 230 Kč) a dalších až 12 tis. Kč ročně si účastník doplňkového penzijního spoření může odečíst od základu daně. Tuto částku novela zdvojnásobí až na 24 tis. Kč ročně.

Opatření se zdá být o to více populistické, o kolik méně bude státní kasu stát. Průměrný příspěvek účastníka na doplňkové penzijní spoření činil v 1. čtvrtletí 2015 u transformovaných fondů 573 Kč a u účastnických fondů 694 Kč měsíčně. Není tedy ani plně využit státní příspěvek a lidí, kteří využívají i daňové výhody, je zanedbatelný počet.

Naopak se vláda nedohodla na státním příspěvku pro úložky pod 300 Kč měsíčně. Ty měly umožnit lidem s nižšími příjmy podílet se na výhodách poskytovaných státem na spoření na stáří.

Větší zapojení zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé mohou v současnosti přispívat zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření a rezervotvorné životní pojištění v souhrnné výši 30 tis. Kč ročně v daňově výhodném režimu. Limit příspěvků zaměstnavatele by se měl od Nového roku navýšit na 50 tis. Kč ročně, tedy 4 166,66 Kč měsíčně.

Limit příspěvků zaměstnavatele je společný pro doplňkové penzijní spoření a rezervotvorná životní pojištění. Zaměstnavatelé na doplňkové penzijní spoření přispívají v průměru 691 Kč u transformovaných fondů a 792 Kč u účastnických fondů. Vyšší limit tak pravděpodobně beztak nebude zaměstnavateli využit – zejména protože od počátku letošního roku nelze příspěvky na investiční životní pojištění využívat jako levnější formu výplaty mzdy.

„Mladiství důchodci“

Doplňkové penzijní spoření je určené ke spoření na stáří. Uzavírat si ho mohou lidé starší 18 let, u nichž se předpokládá, že jsou ekonomicky aktivní. Proti této logice jde umožnění uzavření smlouvy pro osoby mladší 18 let, a především nově zaváděná možnost výběru části prostředků po dosažení věku 18 let.

Uzavřít i změnit smlouvu budou od příštího roku moci rodiče svým dětem bez svolení opatrovnického soudu. Vybrat si peníze v 18 letech bude moci člověk, který měl smlouvu o doplňkovém penzijním spoření uzavřenou alespoň 120 měsíců a v posledních 24 měsících nedošlo ke změně smlouvy.

„Záměrem pozměňovacího návrhu je zatraktivnit doplňkové penzijní spoření pro mladé, navrhované opatření je dobrým psychologickým argumentem vůči nedůvěře k dlouhodobému (a v daném případě celoživotnímu) spoření,“ uvádí v důvodové zprávě k úpravě Václav Votava.

Možnost částečné výplaty bude moci využít kdokoli po deseti letech spoření, nejen na své 18. narozeniny. Vyplacena může být až jedna třetina příspěvků účastníka a jeho zhodnocení, ovšem bez příspěvků zaměstnavatele a bez státního příspěvku. Vrací se tak do praxe výsluhová penze, v rámci níž mohl účastník penzijního připojištění a dnes v transformovaném fondu získat až polovinu naspořených prostředků po 15 letech spoření.

Do důchodu v 60 letech

Zájem o přechod z transformovaného do účastnického fondu, který je výhodný zejména pro mladé střadatele, ničil věk, kdy bylo možné peníze vybrat. Zatímco v transformovaném fondu platí pravidlo 60 na 60, tedy že peníze lze vybrat po 60 měsících spoření ve věku nejméně 60 let, u účastnických fondů se strop pro výběr posouval s důchodovým věkem. Letošní novorozenec by se tak k penězům měl dostat ve více než 73 letech. To odrazovalo mladé i od samotného vstupu do penzijního produktu.

Od příštího roku by se měla vrátit i do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření možnost výběru prostředků v 60 letech. Toto opatření má asi největší sílu přitáhnout zpět zájem obyvatel o dlouhodobé spoření.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz

Tagy: důchod peníze penze sporeni pilíř

Zdroje: investujeme.cz