Podle zprávy ČSÚ vedou snižování počtu dětí a zvyšování naděje dožití v evropských zemích k zásadním demografickým změnám, které lze jednoduše shrnout jako stárnutí obyvatelstva. Přičemž počet osob, které dosáhly 65 a více let, už výrazně převyšuje počet dětí mladších patnácti let.

Statistiky zároveň jednoznačně ukazují, že podíl osob ve věku 15 až 64 let (produktivní část populace) se bude v průběhu dalších desetiletí snižovat a naopak výrazně poroste počet osob starších 65 let (poproduktivní složka obyvatelstva).

"Při tomto nepříznivém demografickém vývoji je nutné se ptát, jaká je budoucnost trhu práce a jestli lze nějakým způsobem těmto nepříznivým vlivům čelit. Je třeba zdůraznit, že z ekonomického pohledu je určující podíl zaměstnaných osob, respektive podíl osob nepracujících," uvedl Ondřej Nývlt z Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Analýza trhu práce podle míry nezaměstnanosti je nedostatečná, protože míra nezaměstnanosti nebere v úvahu počet ekonomicky neaktivních, například většiny studentů, důchodců a osob na rodičovské dovolené, připomíná Nývlt. Počet nezaměstnaných je totiž vztažen k pracovní síle a nikoliv k populaci.

Daleko průkaznější je podle Nývlta porovnat počet nepracujících osob, tedy součet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních s celkovým počtem obyvatel. Tento ukazatel je vhodné vztáhnout na produktivní složku obyvatelstva (15 až 64 let). Ta nám ukazuje skutečné rezervy na trhu práce, protože už z názvu je zřejmé, že by v tomto věku měla většina obyvatel pracovat.

Podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) v druhém čtvrtletí letošního roku obecná míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 až 64 let v ČR meziročně stagnovala na úrovni 6,8 procenta. Podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ve druhém čtvrtletí 2012 hodnoty 8,4 procenta, což představuje meziroční pokles o 0,1 procentního bodu.

Jan Soukup | MED

Nejlépe placené obory dle nabídek práce na prace.nasepenize.cz

• Informační technologie (32 855 Kč)
• Management (32 626 Kč)
• Věda a výzkum (31 520 Kč)
• Finance (27 966 Kč)
• Kultura a sport (26 245 Kč)
• Obchod a cestovní ruch (25 188 Kč)
• Zdravotnictví (24 639 Kč)

• Výchova a vzdělávání (23 851 Kč)
• Právo (23 640 Kč)
• Doprava (22 323 Kč)
• Výroba a provoz (22 028 Kč)
• Služby (21 940 Kč)
• Administrativa (21 736 Kč)
• Stavebnictví (21 332 Kč)

Nejvyšší průměrné platy v okresech

• Kladno (29 538 Kč)
• Sokolov (28 407 Kč)
• Hlavní město Praha (27 477 Kč)
• Rokycany (26 923 Kč)
• Rakovník (26 541 Kč)
• Plzeň-jih (26 445 Kč)
• Mladá Boleslav (26 252 Kč)
• Jihlava (25 892 Kč)

• Havlíčkův Brod (25 846 Kč)
• Bruntál (25 820 Kč)
• Plzeň-sever (25 678 Kč)
• Liberec (25 641 Kč)
• Plzeň-město (25 527 Kč)
• Brno-město (25 441 Kč)
• Nymburk (25 389 Kč)
• Jičín (25 302 Kč)