Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) šokoval resortní kolegy: v návrhu rozpočtu na příští rok vyškrtl národní dotace úplně. Každému ministru předložil svou představu o financích a tam, kde dřív bývaly miliardy, nyní září jediné číslo – nula. Podle informací Novinek se škrty týkají plošně všech ministerstev.

Rozpočet přitom zdaleka nepočítá s přebytkem. Naopak – plánovaný schodek má být ještě vyšší než letos a může dosáhnout až 280 miliard korun. Do minusu táhnou státní kasu zejména výdaje na obranu a výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Stát si na tuto investici plánuje půjčit 24 miliard.

Dotace padly, mlčí se o tom

Ministři zatím mlčí a drží se koaliční dohody, že během vládních prázdnin rozpočtové návrhy komentovat nebudou. Očekávají, že skutečné jednání o prioritách vypukne až v druhé půlce srpna.

Ministerstvo financí se k celé věci vyjádřilo pouze neurčitě. Tisková mluvčí Šárka Pavlasová vzkázala, že „je předčasné se k otázce konkrétně vyjadřovat“.

Podle odborníků ale není těžké dopočítat se, o kolik peněz by šlo. Ekonom a člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel odhaduje, že by se mohlo ušetřit kolem 30 miliard korun. Nejvíce by to pocítil sport a sociální oblast – jen neziskovky ročně spolknou okolo 17 miliard, podnikatelské subjekty pak 12 miliard.

Sport, neziskovky i podnikatelé v ohrožení

V rozpočtu na letošní rok je podle Pavla zhruba stejný podíl národních dotací. Problém je v tom, že není vždy jasné, co je mandatorní (tedy zákonem daný) výdaj a co lze škrtat bez parlamentu. Například dotace na obnovitelné zdroje jsou chráněné zákonem, ale podpora ekologických zátěží či regionální dopravy nikoliv.

Na škrty už zareagoval i ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN), který potvrdil, že jeho resort nedostal na příští rok ani korunu na národní programy. Přesto zůstává klidný: „Když program na přípravu brownfieldů rok nebude, přežijeme to.“ Současně ale varuje před zadlužováním kvůli neefektivním dotacím.

Konec dotačního byznysu? Už podruhé

Vláda se přitom pokoušela snižovat dotační programy už v roce 2023, kdy přišla s takzvaným Ozdravným balíčkem. Ten sliboval škrty za 54 miliard. Stanjura tehdy chtěl sebrat solárním firmám 20 miliard, ale návrh mu smetl Senát i Sněmovna.

Teď se zdá, že ministr financí přešel od kompromisů k radikálnímu řezu. Otázkou zůstává, co z návrhu přežije do podzimu – a kdo bude nakonec platit daň za armádu, dálnice a jádro.