Rozpočet, který prověří nervy nové Sněmovny

Stanjura návrh ladil do poslední chvíle a ještě minulý týden hovořil o deficitu „jen“ kolem 280 miliard. Nakonec číslo vyrostlo. Příjmy státu by měly činit 2,094 bilionu korun, což je sotva půlprocentní růst. Zato výdaje porostou na 2,38 bilionu, tedy o více než dvě procenta.

Do rozpočtu se vešly i drahé priority: půjčka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech za 18,3 miliardy a výdaje na obranu přes 30 miliard nad povinnou hranici dvou procent HDP. Celkem má na armádu jít rekordních 206,5 miliardy korun.

Rozpočet ale bude schvalovat už nová Sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Očekává se proto tvrdý střet, zejména pokud hnutí ANO vyhraje a bude chtít plán přepracovat. V takovém případě hrozí rozpočtové provizorium – situace, kdy stát hospodaří jen podle základních pravidel a na volnější výdaje musí čekat.

Boj o dotace a sociální výdaje

Srpnová jednání vlády připomínala bitevní pole. Stanjura původně navrhoval seškrtat národní dotace na nulu, ale po kritice slíbil peníze aspoň pro dobrovolné hasiče nebo adiktologické služby. Ministr práce Marian Jurečka ale dál bije na poplach – tvrdí, že v návrhu chybí prostředky na sociální služby, ochranu dětí či podporu sociální práce.

Největší kapitolou rozpočtu zůstává právě ministerstvo práce a sociálních věcí s téměř bilionem korun. Většinu peněz spolknou důchody, které i přes inflaci dál rostou. Druhým největším příjemcem je školství, ovšem tam se naopak škrtá: proti letošku minus 14 miliard.

Dluh narůstá, úroky taky

Stanjura mluví o „rozpočtu pro bezpečnost a energetickou nezávislost“. Jenže čísla jsou neúprosná: jen obsluha státního dluhu přijde příští rok na 110 miliard, tedy o deset miliard víc než letos. Celkový dluh už překročil hranici tří a půl bilionu korun.

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je situace neudržitelná: přes devadesát procent příjmů státu jde na mandatorní výdaje, hlavně důchody a sociální dávky. Bez změny zákonů nebo zvýšení daní se podle něj rozpočet nikdy nevyrovná.

Vláda zatím sází na mírný hospodářský růst, který má příští rok dosáhnout dvou procent. Jenže obchodní bariéry se Spojenými státy růst brzdí a místo „zdravých“ úspor vláda raději slibuje rekordní investice za 174 miliard.

Stát tak bude dál žít na dluh – a nová Sněmovna rozhodne, jak hluboko ještě sáhne.