Starý člověk nemá být žádný dement, jehož revírem je Kaufland, říká Valtr Komárek

- Penze autor: Redakce NašePeníze.cz

„Hlavní problém, o který nám jde, je spokojené stáří. Myslím, že se nám spíš vzdaluje. Je to spíš předsmrtná vegetace a čekárna na smrt. Ale nechci to zase zjednodušovat. Řada lidí z té skromné penze žije slušně. Je to daleko od vybírání popelnic, takže žádná katastrofa se nekoná,“  říká Valtr Komárek v rozhovoru.

Civilizační základ je, že starý člověk má žít jako svobodný člověk, nezávislý člověk s velkým prostorem pro rozhodování Foto: Valtr Komárek, ČSSD

Civilizační základ je, že starý člověk má žít jako svobodný člověk, nezávislý člověk s velkým prostorem pro rozhodování Foto: Valtr Komárek, ČSSD,zdroj: NašePeníze.cz

V současné době leží na stole vládní návrh penzijní reformy. Jak vnímáte tento návrh?

Obávám se, že ten návrh není dobrý. Nechtěl bych vyjadřovat apriorně kategorické soudy, protože jsem příznivec diskuse a určité tolerance, takže bych rád s vládními odborníky a činiteli, jichž většinu dobře znám a máme možná vzájemné osobní sympatie nebo přeci jenom rozumný lidský respekt, raději diskutoval, než říkal kategorické soudy.

Když chce stát motivovat lidi ke spoření na penzi, ať již státním příspěvkem nebo opt-outem, proč neotevřít silný státní penzijní fond. Soukromé penzijní fondy mají evidentní nevýhody proti koncepci státního penzijního fondu. Pracují ziskově s dividendami, proto mají větší režii. Státní fond by mohl pracovat s náklady řekněme kolem dvou procent, kdyby byl přísně racionálně orientován. Ony budou pracovat s náklady celkové režie 15 – 20 %.

Navíc jsou soukromé fondy nesmírně rizikové. Jejich konkurenční rivalita vede k tomu, kdo zajistí vyšší výnos, a oni nemají jinou možnost než se vrhnout na akciové trhy, což se kupodivu povoluje v celém pojetí penzijní reformy. To ale znamená obrovské riziko pro důchodce. Penzijní fond jim může sdělit: „Penze pro vás žádné nemáme, protože akcie padly.“

Myslím, že vůči stárnoucí populaci je to nefér. Je to snaha zbavit se rozpočtové budoucí zátěže, ale není to snaha pomoci lidem k zajištění slušného stáří. Řeší se jenom problém finanční zátěže, aniž by se zvažovaly další varianty, které by umožnily udržet v podstatě průběžný systém, který je dobře osvědčený, je v podstatě jistý a lidé jsou na něj zvyklí a mohl by fungovat.

Prof. Ing. Valtr Komárek, DrSc. (* 10. srpna 1930, Hodonín) je český ekonom, prognostik a politik židovského původu, od března 2011 čestný předseda České strany sociálně demokratické. Aktivně se účastnil sametové revoluce v roce 1989 a v dubnu 1990 se stal 1. místopředsedou vlády národního porozumění.

Vystudoval Ekonomický institut v Moskvě, v 60. letech 20. století působil ve Státní plánovací komisi i v ekonomické sekci politbyra ÚV KSČ. V letech 1964 až 1967 působil na Kubě jako poradce Ernesta Che Guevary.[1] V roce 1968 patřil mezi ekonomy, kteří se podíleli na přípravě ekonomických reforem tzv. Pražského jara.

V 80. letech byl ředitelem Prognostickému ústavu ČSAV, kde vytvořil tým zpracovávající návrhy možných změn, jehož členy a spolupracovníky byli např. Václav Klaus, Miloš Zeman, Karel Dyba, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Miloslav Ransdorf atd.[2]

V listopadu 1989 spolupracoval s Občanským fórem a v dubnu 1990 se stal prvním místopředsedou tzv. vlády národního porozumění premiéra Mariána Čalfy. Od roku 1991 je členem ČSSD.

Pramen: wikipedia

Jakou vidíte alternativu k vládnímu návrhu penzijní reformy?

Průběžný systém má dvě velké možnosti svého zefektivnění. Penze u nás čítají ročně přibližně 350 mld. Kč. To odpovídá 8,5 % HDP. Ve vyspělých západoevropských zemí se penze pohybují kolem 12 – 13 % HDP. Zvýšení výdajů na penze o 3 – 4 % HDP znamená nějakých 160 – 170 mld. Kč. A to je obrovský prostor pro zvětšení.

Samozřejmě pan Kalousek na to může říct: Kde mám na to vzít? Na to bych řekl stejně tak, kde na to mají vzít státy, u kterých je to standardem. Je klidně možné mírně zvýšit jak příspěvek lidí, tak příspěvek zaměstnavatelů, případně příspěvek zaměstnavatelů je možné konstruovat mírně progresivně. A současně je možné procento, dvě přidat ze státního rozpočtu k příspěvkům.

Dnes je průměrná mzda nějakých 23 tis. Kč a důchody kolem 40 % průměrné mzdy. Nic se nestane, když za 30 let bude průměrná mzda v dnešních relacích řekněme dvojnásobná, čili 45 – 50 tis. Kč, když klesne poměr důchodu k průměrné mzdě na nějakých 35 %.

Ale nechci to tvrdit jako kategorický soud. Divím se, proč se o těchto věcech nediskutuje docela klidně a rozumně.

Myslím, že je tu zbytečně agresivní tlak penzijních fondů. Dneska mají vrch v NERVu. Autor reformy pan Bezděk je ředitelem už druhého penzijního fondu, pan Rusnok je tajemníkem Asociace penzijních fondů. Nic proti těm lidem nemám, politika a ekonomika jsou zájmy, tak oni hájí zájmy toho svého hájemství.

Co vnímáte jako hlavní problém penzijní reformy?

Hlavní problém, o který nám jde, o spokojené stáří. Myslím, že se nám spíš vzdaluje. Je to spíš předsmrtná vegetace a čekárna na smrt. Ale nechci to zase zjednodušovat. Řada lidí z té skromné penze žije slušně. Je to daleko od vybírání popelnic, takže žádná katastrofa se nekoná.

Ale to, co víme o domácím násilí, o nízké úrovni důchodových domů a jejich ohromném deficitu, narůstajícím zájmu a nedostatku kapacit apod., tak to spíše je alarmující. Staří lidé nemají možnost ani emigrovat. Ti tu již musí umřít. A bylo by rozumné, aby měli příjemné podmínky a příjemný život. A to myslím, že neřešíme vůbec.

Jedním z návrhů, který v rámci penzijní reformy padl, je dedikace jednoho procentního bodu sociálního pojištění na rodiče. Děti by měly moci, aniž by tím snížily svůj nárok na důchod, aniž by tím zvýšily své výdaje, tak přiřknou svým rodičům jeden procentní bod ze svého důchodového pojištění. O to se zvýší důchod rodičů. Jak tento návrh vnímáte z pohledu zkušeného ekonoma?

Tohle nejsou jenom ekonomické věci. Především to má sociální rozměr. Ne tedy sociální z hlediska nějakých dávek, ale společenský rozměr. Myslím především, že je to obrovská iluze.

Dodnes nemáme izolovaný zcela opačný jev, kdy masivně děti staré rodiče okrádají. Dokonce pod tlakem hnusného domácího násilí. Odporného jevu, kdy staří lidé jsou biti, odpírá se jim strava, bydlí společně s dětmi, kteří chtějí jejich majetky, berou jim půlky penzí… to je dnes velmi rozšířený jev.

Myslím, že systém je civilizačně normální tehdy, když jsou staří lidé nezávislí. Naopak by jejich penze měla být mnohem víc ochraňována. To, že jim ji berou z části děti, by mělo být kvalifikováno jako zločin.

Představa, že děti živí rodiče jako před sto lety, kdy rodiče měli vejminky na gruntu a rozšafný sedlák a selka jim nosí buchty… to je jako chtít nasytit národ z ekofarem a biofarem s konečným zjištěním, že kvalita těch potravin je horší než normálních.

Myslím hlavně, že je to nesmysl. Civilizační základ je, že starý člověk má žít jako svobodný člověk, nezávislý člověk s velkým prostorem pro rozhodování, že to nemá být žádný dement, jehož revírem je Kaufland.

TIP: Důchodová reforma je nutná! Vše co chcete vědět a ještě něco navíc

Vy jste se z pozice čestného předsedy ČSSD zapojil do diskuse, zda má vláda odstoupit či ne. Napsal jste důvody, proč by měla odstoupit. Co je hlavním důvodem pro váš názor, že tato vláda nemá právo vést dál naši zemi?

Já vidím ty důvody v podstatě ve dvou bodech. První je, že velkým ohrožením demokracie je přeměna politiky v byznys a výnosné zaměstnání. To samozřejmě vede k ohromné hydře korupce, která nás již posunula ze západní Evropy na Balkán a znamená obrovské ztráty státního rozpočtu, které bych odhadl nejméně na 10 %, čili 150 mld. Kč ročně. Zkušení mi říkají, že to je optimistický odhad.

To se týká jak ODS, tak TOP09, tak VV, tak i sociální demokracie nebo lidovců. Ale je problém, jak kdo s tím se snaží vyrovnat, kdo se za to aspoň stydí a jak kdo bezostyšně to prosazuje jako zcela žádoucí jev, ne jen jako normální, což je případ pana Bárty.

Pan Bárta není originální. Se stejným záměrem jde do politiky mnoho mladých lidí. U něj to má ale cynický charakter otevřeného hochštaplerství s tím, že je to spojené s rizikem špionáže a špehováním. Když se vláda stane pološpionskou organizací, tak to už je silné kafe.

Navíc tahle vláda si dala okázale protikorupční jméno a již má několik ministrů zasažených. Ale je to tragická bilance. Když jste vláda boje proti korupci a hlavním problémem korupce je vláda sama, tak je to paradox.

Druhý bod je ekonomický. Já jsem samozřejmě pro reformy. Ale to, jak horkou jehlou se spíchly v podstatě dvě – důchodová a zdravotní reforma, to nebudí důvěru.

Vláda se utápí v permanentní krizi. Neustále zasedají K9 a různé sešlosti, které se staly páteří demokratického systému, ačkoli lidé volí partaje a ne jejich seskupení, a utápí se ve sporech, nesouhlasech, jeden den takhle, druhý den takhle… a v podstatě neřeší to hlavní: jak dál s českou ekonomikou.

Máme před sebou ohromný problém, že naše průměrné mzdy jsou stále zhruba na třetině západoevropských. To je obrovský dluh vůči našemu obyvatelstvu. Je tu řada velice aktuálních problémů, na jejichž řešení národ čeká, má právo, vláda je neřeší podle mého a v sestavě, v jaké je ani nemůže.

Jinou férovou možnost nevidím než nové volby.

Děkuji za rozhovor.

Tip: Valtr Komárek: Socialistická cesta? Příliš velké riziko

-Petr Zámečník | ČeskéReformy.cz