Stavební spořitelny zatím zůstanou "bez konkurence"

14. 10. 2013 – 23:25 | Stavební spoření | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Stavební spořitelny zatím zůstanou "bez konkurence"
Stavební spoření patří zejména díky státní dotaci do skupiny produktů, které přinášejí klientům nejvyšší výnosy. Každoroční efektivní výnos v průměrné výši kolem 5 % při šestiletém horizontu spoření nemá v současné době na trhu konkurenci. Foto:SXC | zdroj: NašePeníze.cz

S rozpuštěním sněmovny si mohly stavební spořitelny oddechnout. Připravené změny zákonů, které by jim přidaly konkurenci bank, se prozatím odkládají. Pro klienty je to dobrá zpráva jen zčásti. Nebudou muset dokazovat účelné využití státního příspěvku, ale asi se nedočkají změn v politice stavebních spořitelen.

Stavební spoření patří zejména díky státní dotaci do skupiny produktů, které přinášejí klientům nejvyšší výnosy. Každoroční efektivní výnos v průměrné výši kolem 5 % při šestiletém horizontu spoření nemá v současné době na trhu konkurenci.

Maximální doba spoření by neměla překročit 6 let. V dalších letech se stává spoření relativně málo výnosné, navíc některé spořitelny snižují po šesti letech úroky (např. Buřinka ze 2 % na 1 %). Nebo vám často bez právní opory smlouvu samy vypoví.

Částku cca 140 000 Kč naspořenou po prvním šestiletém spořícím cyklu je možné investovat výnosněji než pokračováním spoření. Navíc je možné uzavřít novou smlouvu o stavebním spoření.

Toto platí, pokud klient uzavírá smlouvu jen za účelem spoření. Pokud chce klient čerpat úvěr, jde o zcela jinou situaci. V takovém případě se samozřejmě nevyplatí smlouvu ukončovat.

Vhodné je ujasnit si primární účel spoření před uzavřením smlouvy a přizpůsobit mu výběr stavební spořitelny.

Proč by spořitelny potřebovaly konkurenci

Stavební spořitelny jsou stále pro klienty příliš nákladné. Zpoplatněné je uzavření smlouvy, změny smluv, platí se přes 300 Kč ročně za vedení účtu. Opravdu pikantní je, když spořitelna tuto úhradu zvýší o několik set korun jen z důvodu vyšších připisovaných úroků.

Je samozřejmě otázka, jak by se k poplatkové politice postavily banky. Logicky by měly být, alespoň zpočátku, výhodnější než klasické spořitelny. Jinak by klienty nezískaly. To by mohlo vyvolat reakci u stavebních spořitelen.

Osobně si myslím, že právě toto je důvod odporu představitelů stavebních spořitelen proti připravované novele zákona o stavebním spoření. Mohly by kvůli konkurenčnímu boji přijít o poměrně vysoké částky. Jen za rok 2012 bylo uzavřeno 433 000 nových smluv. To představuje dost přes 500 mil. Kč jen za poplatek za uzavření smlouvy (který ale většinou poputuje k obchodním zástupcům stavebních spořitelen) a přes 129 mil. Kč ročně za poplatek za vedení účtu. Námitku, že spořitelny budou v nevýhodě oproti bankám, které mají širší možnosti investování, považuji za zástupnou.

Stavební spořitelny jsou pro klienty nevyzpytatelné. A občas se chovají ve své pragmatičnosti protiprávně. Vypovídají nebo jednostranně upravují smlouvy, které jsou pro ně nevýhodné, a vůbec je nezajímá, že si podmínky těchto smluv samy vymyslely. Občas jsou neseriózní a slibují to, co splnit nechtějí.

Bohužel právě toto by mohlo být s rostoucí konkurencí paradoxně ještě horší. Boj o klienty by se značně přiostřil.

Stavební spořitelny jsou téměř identické. Máte zájem o stavební spoření? Pak si vyberte namátkou jednu ze spořitelen a můžete začít spořit. Je téměř jedno jakou. Poplatkové a úrokové sazby jsou téměř shodné. Podobné je to s podmínkami poskytování úvěrů.

Je to samozřejmě trochu přehnané. Drobné rozdíly tu jsou. Ale v hrubých rysech to vypadá, jako by se spořitelny řídily nějakou tajnou kartelovou dohodou. S těmi různorodými podmínkami, kterými doslova hýří banky, se to nedá srovnat. Právě v tomto by konkurence mohla mnohé změnit. Spořitelny si zatím žijí příliš v poklidu a v naprosté jistotě svých zisků.

Státní příspěvky stavebního spoření

V roce 2012 přispěl stát klientům stavebních spořitelen částkou cca 5 mld. Kč. Spořitelny v témže roce poskytly 77 000 úvěrů v celkové výši 42 mld. Kč. Asociace českých stavebních spořitelen ve své výroční zprávě z roku 2012 uvádí, že částka 42 mld. Kč vygeneruje do státního rozpočtu zisk (zejména na daních) 23 mld. Kč a přinese práci pro 135 000 pracovníků.

Tvrzení AČSS se opírá o studii Delloitte ČR, která vyvozuje, že investovaných 100 mil. Kč do stavebnictví přinese eráru 55 mil. Kč a práci pro 320 – 350 pracovníků. Vzhledem k tomu, že s podobnými čísly a představami je spojována i státní akce Zelená úsporám, není žádný důvod těmto číslům nevěřit.

(Pozn.: Česká asociace spořitelen má ve své výroční zprávě trochu zmatek. S velkou oblibou plete jednotky. Na straně 5 uvádí počet poskytnutých úvěrů a jako jednotku počtu si vybere mld. Kč. Jinde napíše v hlavičce, že jde o procenta a ony jsou z toho miliardy. Domnívám se, že čísla uvedená v předchozím sloupci nejvíce odpovídají průvodnímu textu zprávy.)

Viděno touto optikou, je státní podpora stavebního spoření žádoucí a bylo by velmi nerozumné ji snižovat nebo se dokonce pokoušet ji rušit. Totéž se týká i daňových úlev formou odpisu úroků z úvěrů od základu daně.

Tato čísla také staví do zcela jiného světla pokusy státu komplikovat klientům spořitelen život a požadovat po nich doklad o účelovém využití státní dotace. A je zcela jedno, kolik by těch zákonných účelových využití nakonec bylo. Stát vloží 5 mld. Kč a získá 23 mld. Kč na daních. Stát věnuje jednomu klientovi za 6 let 12 000 Kč a klient vloží 120 000 Kč.

Jaký má smysl se o takové peníze handrkovat? Stejně každý účelové využití prokáže. Je to jen hloupé gesto a práce pro spořitelny navíc.

-Jaroslav Kokeš | Více na Hypoindex.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 25.9.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,360 25,460
USD 21,610 21,750
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články