Sto let republiky v číslech: Nikdy jsme se neměli lépe!

- Ekonomika autor: red

Dne 28. října si připomeneme vznik naší republiky jako samostatného státu. Za sto let republika devětkrát změnila název.  Jak se vlastně žilo v průběhu sta let v České a Slovenské republice? Dá se vůbec život před sto lety srovnat s tím naším? Podívejme se na vývoj hrubého domácího produktu na hlavu, očekávanou dobu dožití, rozvinutost země a kvalitu života.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Při svém vzniku, tedy v roce 1918 se Čechů a Slovákům nevedlo špatně. Republika o třídu převyšovala Jugoslávii, ale i Finsko. Československo tehdy dosahovalo 80procentního výkonu Rakouska a 70procentního výkonu Německa. Data vyplývají ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a TopForex.

Zatímco v roce 1920 dosahovalo Československo 80 % produkce Rakouska, v roce 2017 to bylo v případě České republiky jen 46 % a v případě Slovenska pouhých 40 %. Oproti Německu si Česká republika ve stejném období pohoršila o zhruba 20 p. b. na 48 %. Slovensko dokonce na 43 %. Tzv. stříbrný okraj lze nalézt u Francie. Tam si ČR pohoršila pouze o 6 p. b. na 54 %. Poděkovat za to můžeme ztrátě tempa francouzské ekonomiky spíš než našemu přičinění. To potvrzuje vývoj HDP na hlavu ve Francii ve srovnání například s Německem a Finskem,“ uvádí Pavel Peterka z CETA.

Graf 1: HDP na hlavu vybraných zemí Evropy v roce 2017

Zdroj: Worldbank.com

Na začátku své existence byla Československá republika dle HDP na hlavu dokonce výkonnější než Finsko nebo Španělsko. Za Německem a však značně zaostávala, byla totiž na 60 procentech německé úrovně. Pokles z prvních let se brzy podařilo zvrátit.

Do osmi let byla republika na 75 procentech výkonu německé ekonomiky, výrazně srazila náskok Francie. Dohnala Itálii a zvýšila náskok před Finskem. V roce 1928 byl její výkon dokonce na 90 procentech výkonu Norska.

Podle studie Česká republika vždy v průběhu let dokázala po konci válek, konfliktů a krizí dohnat své západní sousedy. Po druhé světové válce bylo Československo jednou z mála zemí, která nebyla výrazně zasažena válkou a průmyslové kapacity mohly nadále fungovat. V roce 1946 bylo HDP na hlavu dokonce vyšší než ve Francii a v Německu. Jenže pak Československu zasadili tvrdou ránu komunisté. Výkonnost československé ekonomiky se během 40 let propadla na polovinu výkonu západních zemí.

Česko mohlo být na úrovni Finska

Česká republika se ještě nevzpamatovala ze čtyřicetileté vlády komunistů. Za západními zeměmi dál zaostává. Přitom byly doby, kdy Čechoslováci ekonomicky poráželi Finy, Iry, Italy, Španěly, a vyrovnali se dokonce Rakousku či Norsku. Data vyplývají z analýzy Hospodářských novin, která se zabývá mimo jiné i otázkou, kde by Československo bylo dnes, kdyby ho nezruinovali komunisté.

Podle výše národního důchodu na obyvatele zaujímalo Československo 17. místo ve světě, dle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele jsme byli na 12. příčce ve světě, podle podílu na světové průmyslové výrobě dokonce na 10. místě,“ uvádí ekonom a historik Pavel Szobi z Evropského univerzitního institutu ve Florencii. Československo zažilo ekonomický vrchol na přelomu 20. a 30. let minulého století.

Doba dožití se zvýšila

Doba dožití v sobě odráží kvalitu zdravotní péče, kvalitu bydlení, pracovní podmínky atd. Doba dožití v naší republice rapidně vzrostla. Je to díky industrializaci a tím vzniklému bohatství. Zlepšila se zdravotní péče a její dostupnost. Lidé také mají lepší bydlení a důležité služby jsou snadno dosažitelné. „To se odrazilo na vymýcení některých dnes už banálních nemocí, na které historicky umíralo obrovské množství lidí, včetně dětí. Úmrtnost dětí do 5 let byla ve dvacátých letech minulého století bohužel stále běžným jevem, což už dnes neplatí,“ vysvětluje Peterka.

Graf 2: Průměrná doba dožití ve vybraných zemí Evropy v letech 1921 a 2016

Zdroj: Our World in Data, sloupce vlevo reprezentují rok 1921 a sloupce vpravo rok 2016

Dnes se nám žije lépe

Podle obou zmíněných studií ekonomické podmínky a životní úroveň České republiky a Slovenska svou kvalitou výrazně převyšují podmínky v Československu. „Nikdy jsme se neměli tak dobře jako dnes. V rovině zdraví, bohatství a kvalitě života jsme jako společnost urazili dlouhou cestu kupředu, i když s několika odbočkami. Prodlužuje se průměrná doba života, klesá dětská úmrtnost, drtivá většina obyvatel Evropy je dobře živená a ubytovaná, průměrný pracovní týden klesl z 60 hodin týdně pod 40 hodin týdně, zvýšila se dostupnost vzdělání, cestování je mnohem jednodušší a mnoho dalšího,“ uzavírá Peterka.

I přesto jsou lidé, které to táhne k myšlenkám na První republiku. Podle aktuálního průzkumu Hospodářských novin by si monarchii dokázala představit až třetina dotázaných. Jenže musela by to být monarchie na způsob Velké Británie, kde si jsou země rovny. Každopádně za První republiky jsme sice nebyli chudšími sousedy vyspělých zemí, ale i když by mohlo být mnohem lépe, špatně se rozhodně nemáme.

-Monika Lukešová | Více na Investujeme.cz

Tagy: Česká republika svátky státní svátek 28.října česká ekonomika

Zdroje: Investujeme.cz