Konec přídavků, šance jen pro pracující

Od října má být spuštěna takzvaná superdávka – nová jednotná státní podpora, která nahradí přídavky na děti, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Oficiálně má jít o přehlednější a férovější systém. Podle slov ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude dávka více motivovat k práci. Jenže ve skutečnosti to znamená jediné – podpora se zúží a tisíce lidí přijdou zkrátka.

Například přídavky na děti, které mnoha rodinám pomáhaly přežít, se sloučí do složky „komponenta na dítě“. Ta ale bude pro velkou část příjemců nižší. Pokud rodič nepracuje, například kvůli péči o vážně nemocného člena rodiny nebo invaliditě, na nový „pracovní bonus“ nedosáhne – a celková podpora tak klesne.

„Místo motivace k práci tu máme trest pro ty, kteří pracovat opravdu nemohou,“ varuje Jan Černý z organizace Člověk v tísni. Podle něj změna tvrdě dopadne i na rodiny samoživitelek, nízkopříjmové zaměstnance, lidi v exekucích a pečující osoby.

Zranitelní? Jen do sedmých narozenin

Zásadní problém nové úpravy je definice tzv. „zranitelnosti“. Stačí, aby dítě dosáhlo sedmi let – a matka, která se o něj stará, už není považována za zranitelnou. Podpora se jí dramaticky sníží, pokud nemá pracovní poměr. To platí i pro další domácnosti – s dítětem starším než čtyři roky, nebo pokud jde o člověka bez uznané invalidity vyššího stupně.

„Nově je státní pomoc nastavena tak, že čím víc člověk pracuje, tím víc dostane. Jenže co ti, kteří chtějí pracovat, ale nemohou?“ ptá se paní Ovsenáková, která doma celodenně pečuje o manžela napojeného na plicní ventilaci a vychovává tři děti. Spočítala si, že její rodina přijde každý měsíc o 1700 korun.

Ministerstvo se brání – podle mluvčího resortu Jakuba Augusty reforma zjednodušuje složitý systém a eliminuje případy, kdy i malý výdělek vedl ke ztrátě nároku na dávku. Jenže na slibovanou oficiální kalkulačku, která by rodinám ukázala, jak přesně na tom budou, se stále čeká.

Třetina lidí přijde zkrátka

Podle dosavadních propočtů se pomoc zvýší zhruba třetině domácností. Další třetina si pohorší a zbytku zůstane podpora podobná. Jurečka přiznává, že jedním z cílů reformy je zúžení okruhu příjemců. Dnes může na dávky dosáhnout až 29 % populace, po reformě to má být jen 22 %.

Charity a sociální organizace bijí na poplach. Tvrdí, že reforma sice pomůže těm, kdo si vydělají, ale bezohledně škrtá těm, kdo na práci nemají šanci. A přitom právě tito lidé nejčastěji potřebují pomoc.

Reforma, která mohla být průlomem, se tak pro mnoho domácností stává noční můrou.