10. 8. 2011 21:20 - Práce
Musíme se starat o ty, kdo přijdou o práci, a ještě víc o ty, kdo zdánlivě ani práci nechtějí. Nejde jen o peníze – nejvážnějším problémem je takzvaná ztráta pracovních návyků. Lidé, co jsou delší dobu bez práce, totiž brzy uvyknou na to, že do práce nemusí a berou peníze. Po čase se naučí žít s málem, výměnou za svobodu dělat si kdy chci, co chci.
V městech či obcích by mohly pracovní úřady každý den, pořádat jakousi dražbu pracovních sil, Foto:SXC , zdroj: NašePeníze.cz
Netvrdím, že to není fajn, ale není to možné. Takových lidí je čím dál víc a nejsou to vůbec jenom ti proklínaní Cikáni. Přestože statistiky neexistují, trend je zřejmě opačný – přibývá pracujících Romů a přibývá nepracujících bělochů. Zvlášť děsivý je tento nárůst u mladých lidí, kteří často nepracují už od ukončení školy. Bydlí u rodičů, berou sociální dávky a v podstatě jim k životu nic nechybí. Za to budou chybět nám, až budeme potřebovat jejich práci na svůj důchod. Veřejné práce jsou dobrý trend, ale neřeší všechno.
K částečnému řešení této otázky by přispělo zavedení něčeho, co bych nazval ”Denní burza práce“. V městech či obcích by pracovní úřady každý den, třeba odpoledne a ráno, pořádaly jakousi dražbu pracovních sil. Firmy, živnostníci, sedláci by mohli přijít a podat nabídku, že dnes či zítra potřebují vymalovat byt, naložit náklaďák, česat chmel, sbírat brambory za takové a takové peníze a to ten den na ruku. Nezaměstnaný (ale vlastně kdokoli) by se pak mohl přihlásit a práci vykonat. Samozřejmě vím, že už dnes soukromníci mohou žádat úřad práce o zaměstnance – ovšem drtivá většina je na trvalý pracovní poměr. Kouzlo je v nádenické práci – v práci na jeden den s denní výplatou.
V čem je myšlenka revoluční? No v ničem – za první republiky byla práce nádeníků běžnou věcí. Firmy a nádeníci se na takovýchto burzách spojovali denně. V čem je výhoda? Problém drtivé většiny nepřizpůsobivých – bílých bezdomovců nebo mnoha Romů není vůbec v tom, že by byli nějak extrémně líní. Naopak, umí za práci zabrat a mnozí z nich ”načerno“ makají jako šrouby. Ale právě u Romů, nebo jim podobných bílých ze sociálního ”polosvěta“, platí to, že týden nebo dva dřou na výkopech jako koně, dostanou výplatu a už do práce nepřijdou. Mnohý (hlavně bílý) do práce ani nepřijde, protože nedokáže pracovat měsíc a půl do první výplaty. Často ani nemůže. Bezdomovec, který nemá ani na jídlo, natož na nocleh, stěží může někam nastoupit a o hladu, bez možnosti si řádně odpočinout, celý ten měsíc a půl pracovat a nastartovat tak nový život.
Něco jiného je mít možnost si vydělat teď hned na ruku. Za prvé tahle vidina je reálnější a lákavější. Za druhé je to skvělá cesta, jak člověka do té práce nenásilně přilákat – když dostanete peníze na ruku a najednou máte bez žebrání na jídlo i na pivo i na cigarety, to je panečku posun, na který si rychle zvyknete. Rád a s chutí do práce přijdete i další den.
Samozřejmě je to trochu past – takoví lidé neumí spořit, a když vidí, že je možné peníze vydělat každý den, tak tu denní výplatu obvykle ihned utratí. Ovšem to je po vystřízlivění nažene zpět do práce. Připomeňme, že v normálním zaměstnání obvykle tuhle šanci nemají – pár dní neomluvených absencí znamená vyhazov.
Přínos pro veřejnost je nabíledni. V prvé řadě pro mnohé odpadne motivace krást. Oddechnou si kanálová víka i měděné rozvody v transformátorech vysokého vedení.
Živnostníci pak získají levnou sezónní sílu – v zimě třeba na odklízení sněhu, na jaře při velkém úklidu nebo okopávání zeleniny, v létě na česání ovoce, na podzim na chmel.
Zaměstnavatelé se bojí zaměstnat na mnohé práce lidi na stálo, protože se bojí nést náklady a odpovědnost za stálé pracovní místo. Ne že by nezaměstnávali – zaměstnávají, ale načerno. Tady by jim stát nabídl pracovníky – doufejme za dobrých podmínek a legálně. Věřte, že většina by tuhle možnost uvítala.
A samozřejmě je možné pak pokrýt v podstatě nárazové, ale vlastně neustále potřebné práce třeba pro domácnosti. Každý z nás – alespoň v Praze, kde si lidé odvykli fyzicky pracovat, si jistě vzpomene na přehršli případů, kdy by se jim nějaký ten brigádník hodil. Sama města by mohla některé činnosti dlouhodobě řešit s pomocí nádeníků. Nemusí totiž vůbec jít jen o nekvalifikované práce. Divili byste se, kolik je mezi ”nezaměstnanými“ řemeslníků – jsou tu malíři, pokrývači, zedníci, zámečníci, elektrikáři.
Pochopitelně je třeba, aby stát usiloval co nejvíce o to, aby „učinil práci a šetření výnosnější, než lenošení a mrhání“ (Tomáš Baťa).
Ukázka z knihy Tomia Okamury – Umění vládnout. Vydává Nakladatelství Fragment
Knihu je možné objednat online zde - Doporučuje server NašePeníze.cz
Seriál: Názory Tomia Okamury
- Tomio Okamura: Už se těším, až šéf ČEZu nebo Budvaru, předají své funkce sekretářce
- Tomio Okamura: Stát je v dluzích a peněz občanům sebral víc než dost
- Tomio Okamura: Veřejné zdravotnictví není samoobsluha
- Tomio Okamura: Česko, země kde neexistují špinavé peníze
- Tomio Okamura: Můj pohled na vládní reformy
- Tomio Okamura: Vláda by měla padnout na kolena a o peníze své občany s pokorou prosit
- Tomio Okamura: Proč v ČEZku auta nejezdí na slunce?
- Tomio Okamura: Proč státní kasu vysávají anonymní firmy?
- Tomio Okamura: Sčítání lidu - miliardy v trapu, kdo získal zakázky?
- Tomio Okamura: Japonci nekradou, nerabují, nepřepadávají, nestřílí
Tagy: práce ekonomika burza názory tomio okamura
21. 11. 2020 21:52 - Spotřebitelé - 0
Pěstitelé vánočních stromků začínají řezat jedle, smrky a borovice na prodej. Ten by měl začít bez ohledu na vládní omezení tradičně začátkem prosince. Letos se prý můžeme těšit na hezčí a zelenější stromky. více
13. 11. 2020 14:39 - Spotřebitelé - 0
Odpovědnost za správnost a pravdivost informací ve své nabídce nesou i cestovní agentury, které zájezdy zprostředkovávají. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud. více
28. 2. 2020 00:05 - Bydlení - 0
Mladí to s pořízením vlastního bydlení nemají jednoduché. Aby získali hypotéku v bance, musí mít alespoň něco našetřeno. Když nejsou úspory, pomáhá rodina nebo další úvěry. Pomocnou ruku ale podávají i banky nebo stát. více
27. 2. 2020 00:05 - Ekonomika - 0
Americký ekonom libanonského původu Nassim Nicholas Taleb proslul před několika lety knihou Černá labuť, kde popsal následky neočekávatelných a nepředpověditelných událostí na svět a ekonomiku zvláště. My víme, že nebyl první. více
poslední komentáře | vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)