"Současná měnová politika je podpůrná a my jsme ve stavu vysoké bdělosti. Nadále budeme oddělovat standardní a nestandardní opatření," uvedl Trichet podle agentury Reuters.

"Vždy nám šlo o to, aby byla zajištěna vysoká likvidita, a nemáme nic proti intervencím na primárním trhu. Pokud jde o dluhopisy, rozhodli jsme se vytvořit fond. Ten bude velmi rozsáhlý a bude tu i proto, aby doplnil případnou pomoc, kterou poskytne zbytek mezinárodní komunity. Snažíme se o maximální flexibilitu," dodal Trichet.

Klíčová úroková sazba v eurozóně je v současnosti na úrovni 1,25 procenta, a to už od dubna. Předtím se hlavní sazba držela beze změn na historickém minimu jednoho procenta. Na minimu se úroky ocitly hlavně kvůli světové finanční krizi, kdy se banka snažila ekonomiku co nejvíce podpořit.

"Rizika pro vývoj inflace jsou směrem vzhůru a musíme reagovat přísně a ve vhodném načasování na současný cenový vývoj, který by mohl vyvolat růst inflace ve střednědobém horizontu," upozornil Trichet.

ECB se obává především toho, že ropou tažená inflace ve spojení s vyšším ekonomickým růstem dospěje k vyšším mzdovým požadavkům.

Sousloví "strong vigilance", tedy důrazná či vysoká bdělost, Trichet v drtivé většině případů používá téměř vždy, když chce avizovat, že se ECB chystá na příštím zasedání bankovní rady zvýšit sazby.

Na trzích se přitom v poslední době objevovaly spekulace, že kvůli dluhovým problémům Řecka by ECB mohla se zvýšením úroků zatím počkat.

-Tomáš Králícek | MED