Situace kolem polostátního energetického kolosu ČEZ, kde drží třicet procent soukromí investoři, vygradovala do otevřeného právního konfliktu. Spolek zastupující tyto nespokojené podílníky tvrdí, že daň z neočekávaných zisků byla pro ně likvidační a nespravedlivá. Už nešlo jen o stížnosti v kuloárech nebo na sociálních sítích, věc nyní leží na stole soudu.

Předseda spolku Petr Mojžíšek situaci komentoval bez servítek a jasně deklaroval postoj investorů: „Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni,“ uvedl pro média. Podle něj stát bezprecedentním způsobem sáhl na peníze, které měly skončit i v kapsách drobných akcionářů.

Miliardy, které zmizely v černé díře

Když se podíváme na čísla, zorničky se musí protočit každému. ČEZ se stal pro státní rozpočet doslova dojnou krávou. Energetická firma, která je největším plátcem této mimořádné daně v zemi, posílá do eráru astronomické sumy. Jen letos má jít o 31 až 34 miliard korun. V předchozích dvou letech to nebylo o moc lepší – společnost "vysolila" vždy kolem 30 miliard.

Pro představu o jak masivní přesun peněz jde: ČEZ se v posledních dvou letech postaral o téměř 80 procent veškerých příjmů, které stát z této daně vybral. Ostatní banky a petrochemické firmy jsou proti němu jen chudí příbuzní. Spolek minoritních akcionářů si dal tu práci a spočítal, o kolik vlastně přišli. Podle jejich kalkulačky dělá škoda za poslední dva roky zhruba 65 až 70 korun na jednu akcii. Když se to sečte dohromady, bavíme se o balíku přesahujícím 20 miliard korun. To jsou peníze, které mohly být vyplaceny na dividendách, ale místo toho zalepily díry ve státním rozpočtu způsobené energetickou krizí.

Sami proti všem: Vedení firmy mlčí

Akcionáři se však ocitli v nezáviděníhodné situaci, kdy bojují na dvou frontách a zatím bez úspěchu. Zkoušeli to už u Evropské komise, ale z Bruselu přišla studená sprcha – stížnost byla zamítnuta s tím, že kroky české vlády evropské právo neporušují.

A zastání nenašli ani u vlastního vedení. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák na poslední valné hromadě akcionáře zklamal, když prohlásil, že firma sama žalobu podávat nebude. Podle jejich právních analýz totiž nemají v ruce nic, čím by u soudu prorazili, a daň prý není v rozporu s ústavním pořádkem.

Investoři tak zůstali v boji osamoceni. I když windfall tax příští rok končí, pachuť z toho, že stát použil zisky firmy k zalepení svých výdajů na úkor minoritních vlastníků, zůstává hořká. Zda má žaloba šanci na úspěch, nebo zda jde jen o drahé gesto zoufalství, ukážou až následující měsíce. Jisté je jen jedno – státní kasa loni spolkla z této daně téměř 37 miliard a letos si brousí zuby na další.