Většina podnikatelů souhlasí se zvýšením minimální mzdy

- Práce autor: Redakce NašePeníze.cz

Takřka dvě třetiny (70 procent) českých firem souhlasí se zvýšením minimální mzdy (v současnosti 8000 korun), důvodem je, že 81 procent firem nezaměstnává žádné osoby na hranici minimální mzdy. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) zveřejněného ve čtvrtek.

Oslovené firmy také zásadně odmítají zrušení daňové výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), Foto: SXC

Oslovené firmy také zásadně odmítají zrušení daňové výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), Foto: SXC , zdroj: NašePeníze.cz

Z průzkumu, ve kterém se vyjádřilo 547 majitelů či jednatelů malých a středních podniků z oborů výroba, služby, obchod a zemědělství z celé České republiky, také vyplynulo, že současně si firmy uvědomují návaznost na zvýšení odvodů, a proto souhlasí s navýšením maximálně o pět až deset procent.

Třetina firem vidí největší problém ve zvýšení mzdových a odvodových nákladů. U firem zaměstnávajících zaměstnance okolo minimální mzdy vidí tento problém dokonce 51 procent firem. Současně se projevily u firem obavy, že zaměstnanci budou tlačit na zvýšení ostatních mezd. Pouze v jedné pětině firem (19 procent) z průzkumu pracují alespoň někteří zaměstnanci na hranici minimální mzdy.

"Zvyšování minimální mzdy není pro naprostou většinu malých a středních firem prioritní problém, neboť pouhý zlomek z nich zaměstnává zaměstnance na hranici minimální mzdy. Vzhledem k odvodům však navrhují zvýšení maximálně o deset procent. Větší zvýšení by představovalo větší míru růstu průměrné mzdy," prohlásil předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček. (Čtěte také:  Minimální mzda může být klidně ke dvanácti tisícům)

TIP: Minimální mzda po pěti letech vzroste. Nejvýš však na 8500 korun

Daňové zvýhodněné stravenky nám nechte

Průzkum zkoumal také postoj firem k případnému zrušení daňové podpory stravenek a podnikového stravování. Na 73 procent malých a středních podniků se domnívá, že by měla být státní podpora stravování zachována, 84 procent firem poskytujících stravenky by navíc považovalo za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil závodní jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek. Podporu stravování přitom poskytují zejména firmy s oborem činnosti výroba a zemědělství a firmy, které mají více než deset zaměstnanců.

Zrušení daňové podpory by respondentů vedlo ke snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců a k daňovému zatížení firem. Navrhovaný zaměstnanecký paušál 250 korun měsíčně pro všechny zaměstnance nepředstavuje adekvátní kompenzaci, tvrdí 78 procent malých a středních firem. V současné době totiž získají zaměstnanci, kterým firmy poskytují stravenky anebo příspěvek na stravování, v průměru 800 korun měsíčně. (Čtěte také: Stravenky? Výhody pro vybrané by měla nahradit daňová úleva pro všechny)

"Ministerstvo financí dosud nepředstavilo žádnou seriózní studii skutečných pozitivních dopadů zrušení daňového zvýhodnění stravování na jednotlivé subjekty a státní rozpočet (RIA). Jsme zásadně proti tomuto návrhu, který v důsledku poškodí všechny – podniky, zaměstnance, restaurace i stát," prohlásil Havlíček.

TIP: Kdy máte nárok na stravenku a na stravné?

Společnost Mazars vypracovala už počátkem roku 2011 studii, která prokazovala negativní vliv zamýšlených změn jak na čisté příjmy zaměstnanců, tak na příjmy veřejných rozpočtů. "Po zapracování změn, ke kterým v mezidobí došlo, odhadujeme, že navrhovaná změna ve výsledku povede k propadu příjmů veřejných rozpočtů až o devět miliard korun ročně," popsal negativní dopady chystaných změn partner společnosti Mazars Petr Frisch.

Oslovené firmy také zásadně odmítají zrušení daňové výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Zde mají firmy jednoznačně za to, že reforma bude mít negativní vliv. Bude představovat ztrátu aktuálního zaměstnání pro OZP, ztrátu motivace firem zaměstnávat OZP a většina (82 procent) malých a středních podniků zastává názor, že zrušení daňové podpory zaměstnávání OZP jim v důsledku znemožní nalézt práci jako takovou.

"Firmy daly jednoznačně najevo, že tento krok je vysoce nemorální vůči této sociální skupině," podotkla generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.

Osoby se zdravotním postižením přitom zaměstnává více než jedna třetina MSP, nejvíce OZP zaměstnává zemědělství, převážně středně velké firmy (s 51-250 zaměstnanci), z regionů pak Čechy bez Prahy.

Naopak zavedení jednotného inkasního místa (JIM) vítají tři čtvrtiny firem. Mezi TOP 3 nejužitečnější změny umístili respondenti zejména vznik místa jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného, sjednocení procesních institutů a pravidel a možnost elektronických podání bez nutnosti elektronického podpisu. Čtvrtina firem však zůstává k zavedení JIM skeptická

"Myšlenku jednotného inkasního místa firmy v naprosté většině vítají, i když u čtvrtiny přetrvávají obavy, že k faktickému snížení administrativy nedojde. Zde předpokládáme, že budou všechny informace související s reálným provozem JIM včas pro podnikatele k dispozici," poznamenala Svobodová.

"Průzkum realizovaný Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR jen potvrdil správnost postoje, který už řadu měsíců zastávají všechny významné zaměstnavatelské svazy. Zřízení jednotného inkasního místa je zaměstnavateli považováno za krok správným směrem, ve kterém ale je nezbytné provést několik podstatných změn. Jedná se zejména o zachování daňové podpory stravování poskytovaném zaměstnavateli a o zachování podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením," dodal prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek.

-Filip Sušanka | MED

Tagy: podnikatelé peníze podnikání minimální mzda živnost