V poklesu zahraničního zadlužení se promítlo především splácení krátkodobých závazků bankovním sektorem, když došlo ke snížení objemu vkladů od zahraničních bank a nebankovních subjektů u českých obchodních bank. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti poklesl na 23,5 %.

„Zahraniční dluh ČR odpovídá 43 procentům HDP a udržuje se tak na bezpečné úrovni. Většinu dluhu představují závazky tuzemských firem, zatímco zadlužení vlády v zahraničí se na celkovém dluhu podílí jen necelou čtvrtinou,“ připomněl Petr Dufek, analytik ČSOB. „Dluh ČR, tedy vlády, firem a finančního sektoru, je na bezpečné úrovni a nedá se předpokládat, že by se nějak výrazněji dále zvyšoval. Úrokové sazby v ČR nenutí podniky ani domácnosti hledat si zdroje financování na zahraničních trzích,“ dodal Dufek. V zadlužování bude podle něj pokračovat vládní sektor. „Ten už dříve avizoval zájem vydat novou emisi eurobondů ještě v letošním roce, a získat tak nové peníze na financování deficitů státního rozpočtu,“ upozornil analytik.

Naopak podnikový sektor své zastoupení v celkovém zadlužení posílil v důsledku poklesu stavu pohledávek tuzemských podniků v úvěrových vztazích vůči přidruženým zahraničním podnikům. Uvedený nárůst netto závazků v rámci skupiny byl částečně korigován splácením finančních a obchodních úvěrů u ostatních podniků bez zahraniční majetkové účasti. Podíl podnikového sektoru na zahraničním dluhu se zvýšil na 52,5 %.

Růst zahraničního zadlužení vládního sektoru byl především důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. V nižším rozsahu byly čerpány úvěry centrální vládou a regiony od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Na zahraničním dluhu se závazky vládního sektoru podílejí 24 procenty.

Změny ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů v prvním čtvrtletí byly charakteristické růstem zastoupení závazků v rámci přidružených podniků a dluhopisů na úkor podílu především vkladů a obchodních úvěrů.

Podíl zadlužení veřejného sektoru (zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok) vzrostl na 46,6 % při poklesu celkové dlouhodobé zadluženosti. Podíl závazků soukromého sektoru naopak poklesl na 53,4 %.

-Tomáš Cížek, Mediafax