Průzkum odhalil, že se v důsledku vyššího ekonomického tlaku zásadně změnila podstata hospodářské kriminality – zejména kvůli potřebě dosáhnout stanovených obchodních cílů a finančních výsledků a vlivem strachu ze ztráty zaměstnání. Celá polovina firem, které se staly obětí podvodu, se setkala se zkreslováním finančních informací, zejména s manipulací v souvislosti se žádostmi o úvěry a další financování. To představuje prudký nárůst z 12 %.

- Největší pojišťovna do letošního září odhalila podvody za více než 200 milionů korun
- Podvody a úplatky jsou ve firmách v době krize více tolerovány
- Podvody na inzertních serverech: Buďte opatrní s platbou předem!

„V porovnání s předchozími lety je to velký nárůst a ČR také vysoce překračuje celosvětový průměr případů zkreslování finančních informací (38 %). Jedná se o důsledek momentální hospodářské situace, kdy došlo k oslabení kontrolního prostředí v důsledku snižování stavu zaměstnanců a současně vzrostl tlak na vedení společností ohledně plnění stanovených cílů,“ poznamenal Sirshar Qureshi, partner v oddělení Forenzních a vyšetřovacích služeb, PricewaterhouseCoopers Česká republika.

Nejčastějším typem hospodářské kriminality v ČR tradičně zůstává majetková zpronevěra (60 %). Počet případů korupce a uplácení během posledních 12 měsíců mírně vzrostl (z 27 % v poslední studii z roku 2007 na 30 % v roce 2009) a nadále převyšuje celosvětový průměr (27 %).

Jak se ospravedlňuje hospodářská kriminalita?

Strach ze ztráty zaměstnání (58 %) a přesvědčení, že konkurenti ve snaze získat zakázky uplácejí (33 %), zvyšují v současném ekonomickém prostředí tendenci českých pracovníků dopouštět se podvodu. Co se týče vnitřního ospravedlnění (racionalizace) hospodářské kriminality, snaha o udržení dosavadní životní úrovně hrála roli v 80 % případů.

60 % respondentů v ČR ospravedlňovalo podvody přesvědčením, že „když to dělají ostatní, tak je to v pořádku. Podobně je tomu i v dalších zemích střední a východní Evropy, ale celosvětově pouze 35 % účastníků připouští tuto racionalizaci.

Nejčastějšími pachateli podvodů jsou vlastní zaměstnanci společností. Pouze 30 % pachatelů všech interních podvodů v ČR za posledních 12 měsíců je z řad středního či vyššího managementu, což je mnohem méně než v regionu střední a východní Evropy (54 %) a globálně (56 %).

Nelze ale říct, že v ČR došlo k poklesu množství podvodů páchaných managementem, spíše byla tato čísla ovlivněna skutečností, že management se často podílí na podvodech, které je těžké odhalit.

Přehnané spoléhání na náhodu

Celkem 55 % případů hospodářské kriminality bylo odhalenou náhodou nebo pomocí prostředků mimo kontrolu managementu, zejména díky internímu nebo externímu oznámení (s výjimkou systému anonymní informační linky).

„V celé střední a východní Evropě je to 32 % případů, což ukazuje, že české firmy se příliš spoléhají na náhodu,“ zdůraznil Sirshar Qureshi.

30 % společností, které se staly obětí podvodu, se domnívá, že za posledních 12 měsíců došlo k nárůstu hospodářské kriminality, nicméně 74 % českých respondentů za poslední rok nezměnilo četnost provádění hodnocení rizik spojených s podvody. Celých 30 % českých společností navíc uvedlo, že v posledních 12 měsících neprovedlo žádné vyhodnocování rizik podvodu.

Globální výsledky ukazují jasnou souvislost mezi četností hodnocení rizik hospodářské kriminality a počtem odhalených případů. To nás utvrzuje v závěru, že skutečná míra hospodářské kriminality v ČR je podstatně vyšší a že české firmy přicházejí o daleko vyšší hodnoty, než jsou si vědomy.