"Žádný stát nemůže platit všechno, co medicína přináší. Musíme vybírat to, co je prokazatelně účinné, a také to, co přináší pacientům největší účinek při přiměřených nákladech," uvedl listu poradce ministra Pavel Vepřek.
V praxi by to mělo znamenat, že například nové přístroje nejprve zhodnotí experti a poté rozhodnou, zda na ně Česká republika má, nebo ne. Mělo by jít o dvoustupňový proces, ve kterém by měli mít slovo zástupci státu, lékařů, veřejnost ale i ochránce lidských práv. U léků se počítá s podobným postupem od příštího roku.
Zdravotní pojišťovny by nemusely proplácet nové léky, i kdyby pacientům více pomohly než současné.
V některých státech se vzoreček, který vypočítává ekonomickou návratnost léčby, již řadu let používá. Podle Světové zdravotnické organizace se zdravotnická technologie vyplatí pouze tehdy, když rok kvalitního života, který přinese, nebude stát více, než trojnásobek HDP na obyvatele daného státu. To by bylo podle výpočtu Hospodářských novin (HN) v současnosti 1 092 900 korun.
"Každému by se mělo umožnit, aby se na léčbu, která je dražší než tato hranice, mohl připojistit," uzavřel v deníku ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák.
-Jan Drahorád | MED
