Bydlení je pro penzisty mnohem víc než střecha nad hlavou

24. 1. 2017 – 0:03 | Penze | Martin Slapnička | Diskuze:

Bydlení je pro penzisty mnohem víc než střecha nad hlavou
Ilustrační snímek | zdroj: SXC.HU

Bydlení znamená mnohem více než jen střechu nad hlavou. Pro starší lidi, může být volba správné formy bydlení rozhodující, především pokud jsou nějak fyzicky limitování. "Kdo ve stáří bydlí ve třetím patře bez výtahu, je prakticky uvězněn ve svém vlastním domě," říká Silke Gross, spoluzakladatelka německého vícegeneračního projektu Amyryllis.

"U bydlení jde zejména o udržení samostatnosti a nezávislosti," říká Hans-Werner Wahl, vedoucí oddělení pro psychologický výzkum stárnutí na univerzitě v Heidelbergu.

Žít podle svých přestav

Momentálně převládající formy bydlení představují pro seniory výzvu v zachování jejich samostatnosti a nezávislosti. Podle nedávno provedené studie je problémem, že se zhoršujícím se fyzickým a duševním stavem se vlastní domov může částečně proměnit ve vězení.

"Starší lidé si uvědomují, že mohou žít mnoho let s tělesným nebo duševním omezením a hledají si proto novou formu bydlení," vysvětluje profesor Wahl, vedoucí Katedry sociální a environmentální gerontologie na univerzitě v Heidelbergu.

V České republice přibývá pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence. S tím významně roste poptávka po domovech, které jim poskytnou ubytování a specializovanou péči. A trh reaguje. Například loni se pod značkou Grand Park otevřelo první zařízení v Havířově. Od dubna přijímá klienty druhý dům pro seniory v Hradci Králové a koncem roku začne fungovat třetí v Praze-Štěrboholech.

"Do pěti let chceme provozovat domov pro seniory v každém krajském městě a postupně bychom je rádi začali budovat i v okresních městech, třeba i s dalšími partnery," říká spolumajitel Grand Parku Ľubomír Vais.                    

Až donedávna byly domovy důchodců a pečovatelské domy pro seniory jedinou možnou volbou. Přesto v těchto zařízeních žije nízký podíl lidí starších 65 let – v Německu asi 5 % populace, ve Francii 6 %. U nás je podíl podobný. "V České republice je nedostatek lůžek pro seniory. Ze statistik ale vyplývá, že 80 % důchodců chce dožít doma," upozorňuje Jan Lorman z organizace Život 9 zaměřující se na pomoc seniorů prožít plnohodnotný život doma.

Zcela odkázána na péči druhé osoby je v Česku podle statistik pětina seniorů, tedy zhruba 400 tisíc lidí. Vyplývá to z analýzy, kterou nedávno vypracovala organizace Right At Home, jež patří mezi největší poskytovatele domácí péče na světě.

V současné době je tak potřeba najít střední cestu, která by důchodcům poskytla jak samostatnost, tak podporu. Nová institucionální řešení jako byty s asistenční službou umožňují nájemcům samostatný život a zároveň rychlou lékařskou péči a další podpůrné služby. Zajímavé jsou stále početnější nové formy bydlení, které senioři sami zakládají nebo spoluzakládají, aby mohli žít podle svých představ.

Z domu domovem

Dobrý příklad nové formy společného bydlení je francouzský obytný dům "Maison des Babayagas" (Dům Baby Jagy) v Montreuil u Paříže, který zajišťuje bydlení pro 21 starších žen. Přestože právně se jedná o veřejně soukromé partnerství mezi nájemci a místní samosprávou, je dům provozován nájemkyněmi jako družstvo. Hlavním cílem družstva je podle Iro Bardis, předsedkyně společenství nájemníků, nabídnout ubytování převážně osamělým ženám s nízkým příjmem.

Podle ní žijí ženy všeobecně déle než muži a mohou ve Francii dosáhnout v průměru menších úspor a důchodů. A to proto, že se staraly o rodinu a nebyly tak po delší dobu zaměstnány. Obdobná situace panuje i u nás. Češky se dnes v průměru dožívají téměř 82 let, což je o šest let víc než muži. Jejich průměrný důchod je přitom o 2 251 Kč nižší, než mají muži.

Obyvatelky francouzského domova využívají četné možnosti, které toto společné bydlení nabízí. Paní Bardis zdůrazňuje, že tyto ženy odmítají klišé "být starý znamená nedělat nic". Účel jejich společenství nájemníků spočívá v tom zůstat nezávislé, aktivně se účastnit společenského života a podílet se na demokratických rozhodovacích procesech. "Všichni bychom měli usilovat o nezávislost a zdravý život. Věříme, že naše angažovanost v problematice samostatnosti přinese dobro celé společnosti."

Podobné projekty již vznikají i v Čechách. Například senior Cohousing CZ zajišťuje seniorské komunitní bydlení. Na rozdíl od stárnutí v institucích je tento typ bydlení založen na vlastní iniciativě seniorů a jejich vzájemné podpoře a pomoci. Obyvatelé pokračují ve svém dosavadním životě v přirozeném sociálním prostředí.

"Všichni bychom měli usilovat o nezávislost a zdravý život. Věříme, že naše angažovanost v tématu samostatnosti přinese dobro celé společnosti," tvrdí Iro Bardis, předsedkyně společenství nájemníků domu "Maison des Babayagas" v Montreuil u Paříže

Mezigenerační bydlení

Koncepce mezigeneračního bydlení existuje také v německém v Bonnu. Amaryllis zahrnuje byty a budovu pro jednotlivce a rodiny rozdílného stáří, kteří chtějí vytvořit jedno společenství. Veřejné prostory jsou koncipovány tak, aby se obyvatelé mohli co nejsnadněji vzájemně potkávat.

"Starší lidé se díky tomu stávají samostatnějšími, protože se zde stýkají hlavně se svými sousedy, je pro ně tedy snazší být v kontaktu a cítit se bezpečně. Tak se budují komunikační cesty. Pokud někdo po několik dní neopustí byt, jeho přátelé jej půjdou zkontrolovat," říká jeho spoluzakladatelka Silke Gross.

Díky interakci mezi lidmi různých generací přejímají starší obyvatelé cennou společenskou funkci a neomezují se jen na plnění svých vlastních potřeb. Starají se tak například o děti mladších párů. Mezigenerační bydlení je organizováno tak, že dodává všem odvahu se aktivně podílet na rozhodování a fungování společenství.

"Jsme bytové společenství, to je důležité," vysvětluje Gross. "Všichni jsou nájemníci, každý má jeden hlas. Proto musíme vše společně konzultovat a věci rozhodovat společně. Takový projekt funguje jen tehdy, pokud se lidé aktivně zapojují – co nejvíce mohou – a jen neprofitují."

"V České republice je nedostatek lůžek pro seniory. Ze statistik ale vyplývá, že 80 % důchodců chce dožít doma," dodává Jan Lorman z organizace Život 9.

Nové formy bydlení

Celý trend nových forem bydlení pro seniory je i přesto stále teprve v začátcích. Profesor Wahl i tak věří, že bude nabídka přibývat. Také Iro Bardis a Silke Gross pozorují neustálý nárůst domácích i zahraničních návštěvníků z Evropy a jiných koutů světa, kteří si tyto formy bydlení prohlédnou a snaží se ji poté zavést doma. Například v České republice, kde se postupně rozšiřují projekty jako zmíněný Grand Park či Cohousing CZ ale i různé typy mezigeneračního bydlení.

Nabídka a poptávka se v rámci Evropy velmi liší, což je podmíněno kulturně i legislativně. Profesor Wahl zmiňuje, že veliký kulturní význam nezávislosti ve Skandinávii vedl k tomu, že politika podporuje investice do nových forem bydlení. V jiných zemích Evropy to ještě není ten případ.

Experimentování s novými formami bydlení rovněž pokračuje rychlým tempem. Francouzská vláda chce například podporovat mezigenerační bydlení v modelu, ve kterém starší lidé pronajímají volné pokoje mladým. 

Česká republika na základě Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 usiluje především o zapojení seniorů do diskuze nad důležitými opatřeními týkající se života obyvatel na místní a krajské úrovni. Dále o vytváření prostředí s odpovídající infrastrukturou, vhodnou nabídkou různých forem bydlení a dostatečné občanské vybavenosti a dostatečnou nabídku preventivních programů v komunitě a ve společnosti, která akcentuje holistický přístup.

Experimentuje se sice hodně, ale zásadní změna v Evropě zatím nenastala. Vzhledem k rychle rostoucímu podílu starších lidí a jejich odmítavému postoji k institucionální péči, je zřejmé že nové formy bydlení budou přibývat. Zůstává nejasné, jaká forma se prosadí.

Zdroje:
Swiss Life Select

Kurzy

Kurzovní lístek: 2.12.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,190 25,310
USD 24,010 24,190
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články