Německý konzervativní poslanec Lutz Goepel z Durynska, který je sám zemědělec a agronom, nyní předložil zprávu, ve které hodnotí současný stav evropského hospodářství. Zeptali jsme se ho na jeho názory ohledně zdravotního stavu evropského zemědělství. Kdybychom se dívali na evropské zemědělství jako na pacienta, daří se mu lépe než před pěti lety? Vypadá rozhodně lépe. Zda-li se mu také lépe daří, to uvidíme během příštích let. Zemědělství se dobře vyvíjelo, především z hlediska ekonomického. Zemědělci se mohou dnes svobodněji rozhodovat. Dotace se již nevztahují na objem toho, co vyprodukují. Tím bylo odstraněno mnoho regulací a administrativy. Finanční podpory byly napojeny na několik rozumných předpokladů, což zaručuje společnosti kvalitu potravin a je celkově přínosné. Jsem víc než čtyřicet let ženatý s doktorkou na venkově a proto vím, že někdo může sice zdravě vypadat, ale přesto trpět malými bolestmi. Zemědělství je na dobré cestě, musí ale opravit některé své vady. Musíme řešit otázky kvality a musíme prosadit, aby také produkty z dovozu měly stejnou kvalitu. Také je nutné obnovit důvěru spotřebitelů v zemědělství. V případě potravinářských skandálů z uplynulých let byla vina na straně zpracovávajícího průmyslu, ale mělo to dopad až na zemědělce. Ještě před několika lety bychom mladým lidem nedoporučovali, aby se vydali na profesní dráhu zemědělce. Změnilo se to dnes? V regionu, ze kterého pocházím (Durynsko v Německu, leží nedaleko za hranicí Karlovarského kraje), je dnes skoro nemožné získat v zemědělství místo pro učně. Mladí lidé se do tohoto odvětví hrnou, v neposlední řadě kvůli technickému vývoji. Chcete-li dnes sklízet úrodu s pomocí družicového navigačního systému GPS, pak jste museli ve škole dávat při vyučování dobrý pozor. Potřebujeme kvalitu také při vyučení mladých a více chytrých lidí, kteří se chtějí živit zemědělstvím. Všeobecně lze říct, že se to vše ohromně vyvinulo a že dnes máme v zemědělství lepší podmínky pro vyučení mladých, než v některých oblastech průmyslu. Strukturní podmínky jsou ovšem rozdílné. V jihoevropských zemích jsou jiné, než například v Německu, ve Francii anebo v Nizozemsku. Na jihu je věkový průměr daleko vyšší. Proč musí vůbec Evropa produkovat potraviny? Nemohli bychom všechny zemědělské výrobky jednoduše dovážet? Musíme zabezpečit jistotu potravin pro naše obyvatelstvo. Jde o to zajistit, aby obyvatelé v Evropě měli dostatek jídla. Po mnoho let jsme měli přebytek obilí a zpravidla rezervu 17 milionů tun. Dnes už nemáme žádnou rezervu obilí. Dali jsme zemědělcům možnost, aby se svobodně rozhodli, co chtějí produkovat. Také mohou například vyrábět energii a to se děje nejen u nás, ale také v jiných regionech. Ve Spojených státech už například nejsou velké plochy používány k výrobě potravin, ale k výrobě energie. Produkt „potraviny“ bude v budoucnosti velice cenný. Zažijeme časy, kdy se cena obilí bude vždy kousek přizpůsobovat ceně ropy. Evropský parlament