Zdražování potravin sehrává podle ekonoma ČSOB Petra Dufka u inflace jednu z hlavních rolí. "V dalších měsících však očekáváme určité zklidnění situace. S nastupující úrodou totiž postupně vyprchá aktuální sezonní zdražení zeleniny," vysvětlil Petr Dufek.

Proti předchozímu roku měl letos v květnu pozitivní vliv na snižování inflace vývoj cen v oddílech bydlení, alkoholických nápojů a tabáku, ale také oblast telefonických služeb. Mírně se prohloubilo i snížení cen pohonných hmot, které byly nižší o 4,3 procenta.

Ve srovnání s předchozím měsícem zlevnil hlavně zemní plyn (-6,2 procenta) a telefonické a faxové služby (-3,6 procenta). Naopak dále zdražovaly potraviny v důsledku zvyšování ceny zeleniny, vyšší byly však také ceny olejů a tuků.

"Inflace se bude i nadále držet na nízkých úrovních a za celý rok by neměla přesáhnout 1,5 procenta. Centrální banka tak může v klidu dál držet sazby téměř na nule a navíc se jí otevírá prostor pro případné další uvolnění měnové politiky skrze devizové intervence," zakončil analytik skupiny Citfin Jiří Šimek.

Povodně zvýší ceny zeleniny. Které druhy podraží nejvíce?

Lusky, z nichž se vybírají kuličky hrachu, patří v Česku mezi nejoblíbenější zeleninu. Letošní povodně úrodu zničily, špatná je situace u chřestu, cibule a zelí, řekl v pondělí prezident Agrární komory Jan Veleba. Záplavy podle něj uvedenou zeleninu výrazně zdraží.

Největší zaplavené plochy jsou u hrachu (228 ha), u zelí je to 147 hektarů, u cibule 93 hektarů a u chřestu 40 hektarů. U chřestu je pod vodou polovina úrody.

"Soběstačnost pěstování zeleniny je v České republice nízká, necelých 40 procent. Tímto dostane zelinářské odvětví významnou ránu a nepochybně se to projeví i na cenách," řekl na dotaz Mediafaxu Veleba.

Velká voda letos zničila 12 procent ploch zeleniny, což je 982 hektarů. Škody se zatím odhadují na částku ve výši 190 milionů korun. Záplava, v případě zeleniny, znamená likvidaci celé úrody, protože ta je kontaminovaná.

Trochu jiná situace je u obilí, které začínalo teprve růst. To se snad nebude muset zaorávat. Celkové škody na zemědělském sektoru odhaduje Agrární komora na 1,8 miliardy korun, a to bez ztrát, které pocítí rybáři. Těm velká voda často odnesla ryby na vedlejší pole, kde pomřely. S rybáři půjde podle Veleby o částku ve výši dvou miliard korun, a do toho nezapočítává náklady na uvedení půdy do původního stavu nebo na sanaci budov a zatopených ploch.

Podle Jaroslava Zemana, předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy, neporostou ceny progresivně, obchodní řetězce budou bojovat o zákazníky a kvůli tomu nepovolí jeho výrazné zdražení.

Zelináři jsou podle předsedy většinou pojištění proti kroupám, ale proti záplavám již ne. "Ani největší pesimisté nepočítali s dalšími záplavami v tak krátkém intervalu," vysvětlil Zeman. Unie se tak nyní bude snažit přesvědčit ministerstvo zemědělství, aby škody alespoň částečně kompenzovalo.

I když je letošní úroda zeleniny ve vyplavených oblastech totálně zničená, příští roky by ovlivněné být nemusely. Hodně bude ale záležet na rychlosti, s jakou se voda stáhne, aby nedošlo k vylouhování živin.

Agrární komora je přesvědčená, že by se povodním mohlo předcházet jinou skladbou pěstovaných rostlin. Za posledních 20 let výrazně ubylo například pícnin, naopak farmáři sází na kukuřici a řepku, které nemají tak velké retenční schopnosti.

Dalším důvodem, proč se voda při prudkých deštích nevsakuje, je nedostatečné sekání luk a snižování jejich výměry. "Louky, a to se moc neví, jsou přírodní vodní pumpy," tvrdí Veleba. Na jednu tunu zelené hmoty spotřebuje louka 600 litrů vody. Kdysi se louky sekaly až třikrát ročně, nyní se podle něj často stává, že co na jaře vyroste, to na louce zůstane, což také snižuje retenční schopnosti krajiny.

Jan Drahorád, Jan Soukup | MED