Češi nejvíce spoří na penzi, až když vidí stárnout rodiče

- Penze autor: Martin Slapnička

Lidé v Česku si nejčastěji ukládají peníze stranou prostřednictvím penzijního spoření. Využívá jej více než polovina dotázaných. Mnozí z nich ale začínají myslet na důchod teprve ve chvíli, kdy se musí starat o své rodiče. Péče o rodiče i děti přitom výrazně zatěžuje jejich rozpočty, lidé tedy paradoxně začínají šetřit na penzi ve chvíli, kdy je to pro ně nejobtížnější, ukázal průzkum Poštovní spořitelny.

Penzijní spoření využívá 53 % Čechů ve věku od 18 do 65 let. Nejčastěji si ale na penzi spoří lidé ve věku od 35 do 44 let a především od 45 do 54 let. V této věkové kategorií využívá penzijní spoření dokonce 69 % lidí.

Právě lidé ve věku 45–54 let jsou přitom podle výsledků průzkumů nejméně spokojení se svým životem. Jedním z důvodů této nespokojenosti jsou pravděpodobně finance. „Lidé kolem padesátky nejobtížněji vycházejí se svými příjmy, vysvětlením může být životní situace, kdy jsou rozpočty domácností těchto lidí často zatíženy současně výdaji spojenými s dětmi i s péčí o rodiče,“ komentovala výsledky průzkumu ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Pětina Čechů nespoří vůbec

Ukazuje se tak, že lidé si na penzi začínají nejvíce spořit v období, kdy se musí vypořádat i s dalšími významnými výdaji. Mnoho z nich totiž ještě má děti, o které se musí starat, a zároveň od nich potřebují pomoc i jejich stárnoucí rodiče. „Zástupci takzvané sendvičové generace se tak neocitají jen v časové, ale často i finanční tísni. Z hlediska spoření na penzi je samozřejmě nejlepší začít co nejdříve, ale nakonec jak se říká, je lepší začít pozdě, než vůbec nikdy,“ dodala Marie Zemanová.

Více než pětina Čechů, konkrétně 22 %, nevyužívá žádný spořicí nebo investiční produkt. 58 % z nich jako důvod uvádí, že jim spoření nedovoluje jejich finanční situace, téměř pětina se o možnosti zhodnocení svých úspor vůbec nezajímá a desetina dotázaných nemá důvěru v investice. Nejčastěji si vůbec nespoří právě padesátníci.

Hlavně muži chtějí vysoké důchody, spoří si však málo

Většina českých mužů si sice spoří na penzi, stranou ale odkládají naprosto nedostatečné částky. Situace se změní až s vyšším věkem, kdy muži začínají dohánět finanční „hříchy mládí“, ukázal průzkum ČSOB Penzijní společnosti.

Více než třetina mužů nemá představu, jak vysoký budou dostávat důchod, a dalších 30 procent počítá s 10 až 15 tisíci korunami měsíčně. „Takový příjem by přitom většině českých mužů v důchodu nestačil. Jejich představy se s tím, co mohou očekávat od státu, rozcházejí o tisíce nebo i desítky tisíc korun,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová. 40 procent českých mužů by v důchodu chtělo mít na měsíc k dispozici 15 až 20 tisíc korun, dalších 32 procent by uspokojila suma ještě o pět tisíc vyšší.

Jak vyplývá z údajů ČSOB Penzijní společnosti, řada jejích klientů začíná na penzijní spoření myslet až na poslední chvíli, tedy v okamžiku, kdy už stojí na prahu důchodu. Nejvíce smluv o doplňkovém penzijním spoření si totiž u ČSOB Penzijní společnosti během letošního roku založili muži ve věku 61 let. Šedesátníci si také ukládají mnohem vyšší částky než mladší muži. Může to souviset i s tím, že na rozdíl od žen, muži do důchodu nijak nespěchají. Přes 60 procent z nich by do důchodu nejraději odešlo mezi 60 a 65 rokem, což není nereálné.

Data Českého statistického úřadu přitom jasně ukazují, že i mladší muži jsou na tom finančně nejlépe za posledních několik let, což jim dává prostor k tomu, aby si spořili více. „Mediánová měsíční mzda v letošním druhém čtvrtletí meziročně rostla o 8,2 procenta. Češi začali opět více utrácet a ochota spořit, jak napovídá klesající míra úspor, se spíše zmenšuje. Na zadní vrátka dnes zjevně myslí málokdo,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Pozitivní naopak je, že muži si své penzijní spoření chtějí nechat na stáří a úspory neutratí dříve.

Mezi nejčastější důvody, proč si muži zakládají penzijní spoření, patří podle ČSOB příspěvky státu a zaměstnavatele. Státní příspěvek označilo za hlavní důvod k založení penzijního spoření 49 procent respondentů, pro 34 procent byl nejsilnějším argumentem příspěvek zaměstnavatele. Přitom ale muži těchto bonusů nevyužívají efektivně. „Většina českých mužů sice má penzijní spoření, neukládá na něj ale dostatečné částky, a navíc nevyužívá naplno státního příspěvku. Aby lidé získali maximální státní příspěvek 2 760 korun ročně, musí na penzijní spoření posílat nejméně 1 000 korun měsíčně. Téměř polovina českých mužů si ale ukládá jen nanejvýš 500 korun,“ upozorňuje Marie Zemanová. Více než tisícikorunu měsíčně si na svůj penzijní účet posílá jen necelých 23 procent českých mužů.

Tagy: důchod peníze penze sporeni penzijní spoření

Zdroje: ČSOB Penzijní společnost,Poštovní spořitelna