České firmy přišly za dva roky díky hospodářské kriminalitě o 34 mil. korun

17. 10. 2007 – 4:00 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

České firmy přišly za dva roky díky hospodářské kriminalitě o 34 mil. korun
Placeholder | zdroj: tisková zpráva

Celkem 61 % společností působících v České republice se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, zjistil Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2007 vypracovaný PricewaterhouseCoopers (PwC). Průměrná přímá ztráta v důsledku hospodářské kriminality dosáhla 1,7 milionu USD (34 milionů Kč) na společnost.

Více než třetina českých společností utrpěla ztrátu přesahující čtvrt milionu USD (téměř 5 milionů Kč), zatímco v roce 2005 to bylo jen 13 % respondentů. Průzkum zjistil, že zavedení kontrol k potlačení hospodářské kriminality nestačí. Klíčem k účinnému boji proti podvodům je propojení firemní kultury, etiky a řízení rizik. V průzkumu, který PwC vypracovává každé dva roky, bylo dotázáno 5 400 společností z celého světa včetně 79 předních společností z České republiky. Při zpracování dat jsme spolupracovali s univerzitou Martina Luthera v Německu. Zaměřili jsme se na různé formy hospodářské kriminality ve společnostech, včetně majetkové zpronevěry, zkreslování finančních informací, korupce a uplácení, legalizace výnosů z trestné činnosti, porušování práv duševního vlastnictví a dalších. Vedle vysokých přímých nákladů vynaložili čeští respondenti v průměru více než 639 000 USD (12 500 000 Kč) na řešení situace vzniklé v důsledku hospodářské kriminality. Téměř dvě třetiny společností rovněž uvedly, že utrpěly nepřímé škody. Nejčastěji se jednalo o čas, který vedení podniku věnovalo řešení situace, snížení pracovní morálky, poškození obchodních vztahů a pověsti společnosti. Nejčastější formou hospodářské kriminality i nadále zůstává majetková zpronevěra (uvedlo ji 38 % společností), následuje korupce a uplácení (27 %, což je pokles ze 43 % v roce 2005). „Společnosti si již podle všeho uvědomily, že korupce má velmi negativní dopad na jejich činnost a že proti ní musí tvrdě bojovat. Nicméně i tak zůstává situace v České republice vážná. Více než 30 % oslovených společností uvedlo, že se během uplynulých dvou let ocitlo v situaci, kdy se domnívaly, že byly požádány o úplatek, a téměř polovina dotázaných společností věří, že ztratily obchodní příležitost, neboť konkurent zřejmě úplatek poskytl,“ uvedl Sirshar Qureshi, partner v oddělení Forenzních služeb PricewaterhouseCoopers Česká republika. Pro spáchání hospodářského trestného činu musí být splněny tři podmínky: příležitost, pohnutka a schopnost zdůvodnit si toto jednání. Mezi nejčastější pohnutky pro páchání hospodářské kriminality patřila touha po penězích neboli chamtivost (71 %) a potřeba udržet si nákladný životní styl (59 %). Tyto motivy jsou v České republice dokonce častější, než je celosvětový průměr (57 %, resp. 36 %). Pachatelé si též musí být schopni své jednání zdůvodnit. Celkem 54 % českých respondentů uvedlo, že pachatelé měli nízký práh pokušení. Ve 40 % případů si pachatelé nebyli vědomi toho, že jejich jednání není správné. Příležitost spáchat hospodářskou kriminalitu souvisí s kvalitou vnitřních kontrol a – možná ještě více – s úrovní firemní kultury, tedy s loajalitou zaměstnanců a dodržováním etických zásad a předpisů. Třetina českých společností uvedla, že k trestné činnosti vedly nedostatečné vnitřní kontroly, ale téměř dvě třetiny respondentů uvedly důvody spočívající ve firemní kultuře: nízkou loajalitu či příliš velkou anonymitu zaměstnanců a nejasná etická pravidla. „Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ uvedl Sirshar Qureshi. „Pokud jde o kontrolní mechanismy, mezi nejefektivnější patří interní audit s 18 % odhalených případů. Celých 41 % případů bylo ale zjištěno prostřednictvím anonymní informační linky či prostého varování. To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnost či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm.“ Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku (tzv. whistle-blowing), zdvojnásobil na 44 %. Výsledky studie ukazují, že se to skutečně vyplácí: 16 % případů hospodářské kriminality bylo v České republice odhaleno právě tímto způsobem, což je více než v celosvětovém měřítku (8 %) a ve střední a východní Evropě (10 %). „Hospodářskou kriminalitu nelze úplně vymýtit. Boj s ní připomíná souboj s bájnou Hydrou. Jakmile se vám podaří useknout hlavu jednomu typu hospodářské kriminality, hned se objeví jiný,“ uvedl Steven Skalak, vedoucí partner celosvětové skupiny Forenzních služeb PricewaterhouseCoopers. „Zavedení kontrol nestačí. Úspěch spočívá ve vytvoření takového prostředí, v němž kontrolní systémy a anonymní informační linka budou podpořeny jasnými etickými pravidly, zaměstnanci budou loajální a budou vědět, že zaměstnavatel je podpoří, když upozorní na nesprávné jednání, a že naopak adekvátně postihne všechny pachatele, bez ohledu na to, jakou pozici ve společnosti zastávají.“

Kurzy

Kurzovní lístek: 18.9.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,360 25,460
USD 21,540 21,680
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články