Čeští zaměstnanci se bojí ohlásit podezření z podvodu

24. 5. 2007 – 0:02 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Čeští zaměstnanci se bojí ohlásit podezření z podvodu
Placeholder | zdroj: tisková zpráva

Praha, 23. května 2007 – Výsledky průzkumu společnosti Ernst & Young mezi českými zaměstnanci velkých firem ukazují, že společnosti nesplňují jejich představy v oblasti prevence či vyšetřování podvodů, úplatkářství a korupce. Zaměstnanci očekávají ochranu práv osob, které ohlásí podezření z podvodu, podle jejich názoru však společnosti tato práva nerespektují. Z toho logicky vyplývá, že zaměstnanci se obávají případné podezření hlásit.

Oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů společnosti Ernst & Young provedlo průzkum mezi 1300 zaměstnanci nadnárodních společností z 13 evropských zemí včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak vnímají zaměstnanci situaci v oblasti podvodů, úplatkářství a korupce. „Výsledky ukazují, že zaměstnanci chápou důležitost kontrolních mechanismů a mají velice jasnou představu o tom, jak by měly společnosti postupovat při prevenci podvodů a při vyšetřování případných obvinění. Průzkum však také ukazuje, že společnosti v mnoha ohledech neplní očekávání svých zaměstnanců. Měly by si uvědomit, že pokud neposkytují dostatečnou podporu svým lidem, ubližují tím samy sobě,” řekl k průzkumu Markus Lohmeier, vedoucí oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů Ernst & Young v České republice. Zaměstnanci chtějí pevně zakotvený etický kodex Převážná většina zaměstnanců v České republice (88 %) si uvědomuje důležitost kodexu jako součásti prevence podvodů, 43 % respondentů nicméně podepsalo kodex jen jednou a jedna třetina ho nikdy nepodepsala. „Pokud zaměstnanci nemají informace o pravidlech dané společnosti a o tom, co je a není správné, je těžké prosazovat etické chování. S pomocí kodexu může společnost chránit své zaměstnance nebo může zasáhnout v případě, že se zaměstnanci chovají neeticky,“ komentuje Magdalena Souček, vedoucí partnerka divize řízení rizik Ernst & Young pro střední Evropu. Zaměstnanci musí mít možnost ohlásit neetické chování, např. prostřednictvím tzv. horkých linek zřízených přímo k danému účelu. 60 % respondentů z České republiky však uvedlo, že u nich podobná linka nefunguje nebo o ní nevědí (což je v podstatě stejný výsledek – zaměstnanci linku nepoužívají). Ohlásit podezření či nikoli? Pouze čtyři z deseti Čechů by se nebáli ohlásit podezření z páchání trestné činnosti; na Slovensku je to 67 % respondentů a v Maďarsku 63 %. 15 % českých zaměstnanců by neohlásilo podvod, úplatek nebo korupci. Důvodem pro nenahlášení podezření jsou obavy z odvetných opatření ze strany nadřízeného nebo zaměstnavatele. Na otázku, komu by ohlásili případné podezření, 51 % českých zaměstnanců (což je více než průměrný počet ve střední Evropě) uvedlo na prvním místě přímého nadřízeného. Pouze 2 % zaměstnanců by se obrátila na vyšší management podniku a nikdo by nekontaktoval personální oddělení nebo právního zástupce, jak je běžné v západní Evropě. Na Slovensku by se obrátilo na svého nadřízeného pouze 27 % respondentů a na rozdíl od ČR by 7 % respondentů kontaktovalo policii. Většina Maďarů (67 %) by se obrátila na svého nadřízeného. „Problém spočívá v tom, že přímý nadřízený obvykle pracuje ve stejném oddělení nebo má stejnou oblast odpovědnosti, takže je méně pravděpodobné, ze jeho stanovisko bude objektivní a nestranné,“ varuje M. Lohmeier. „Základem efektivního programu ochrany proti podvodům je otevřenost a dostupnost všech komunikačních kanálů. Vedoucí pracovníci a další potenciální ‚důvěrníci‘ musejí být řádně vyškoleni, aby věděli, jak v takové situaci postupovat.“ Neexistuje přiměřená ochrana práv informátorů K rozporům dochází mezi očekáváním zaměstnanců v oblasti ochrany zaměstnanců nebo metodám vyšetřování. Více než 90 % Čechů souhlasí s tím, že společnosti by měly chránit práva informátorů, pouze polovina se domnívá, že by tak postupoval jejich zaměstnavatel. Více než 80 % respondentů se domnívá, že v případě vyšetřování zaměstnance by o tom měl být dotčený informován, ale jen 57 % si myslí, že by to jejich společnost skutečně učinila. Ještě větší rozpor se týká otázky, zda by zaměstnanci měli mít možnost reagovat na vyšetřovací zprávu: zatímco 93 % se domnívá, že na to mají právo, pouze 60 % si myslí, že by to jejich společnost dovolila. „Existuje značný rozpor mezi tím, co vidí zaměstnanci jako nejlepší řešení, a tím, jaké je podle nich chování společnosti,“ komentuje průzkum Markus Lohmeier. „V České republice stejně jako v celé střední Evropě jsou lidé toho názoru, že práva informátorů nejsou a nebudou chráněna, což je pravým důvodem toho, proč nehlásí případná podezření z podvodu.“ Průzkum ukázal, že zaměstnance velice zajímá, co se v jejich společnosti děje: každý čtvrtý zaměstnanec v České republice si myslí, že v roce 2006 došlo v jejich firmě k podvodu. V tomto ohledu stojí Češi nad průměrem střední a východní Evropy. Zdá se tedy, že podvody jsou běžnou součástí života podniků. Nyní záleží na společnostech, zda a jakým způsobem budou schopny předejít podvodům a znovu získat důvěru svých zaměstnanců.

Kurzy

Kurzovní lístek: 27.9.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,360 25,460
USD 21,610 21,750
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články