Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska.

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.

Cena elektřiny poroste v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vyzval spotřebitele, kteří se po konci svého prodejce energií dostali k dodavateli poslední instance, aby neotáleli s výběrem nové smlouvy u vybraného dodavatele.

V současné době nejeden dodavatel zvyšuje ceny či jednostranně mění obchodní podmínky vážící se ke smlouvě o dodávce energií. To nezní jako příliš dobrá zpráva, ale na druhou stranu lze této situace využít pro odstoupení od nevýhodné smlouvy. Pokud dodavatel neoznámí změnu zákazníkovi individuálně, činí lhůta pro odstoupení tři měsíce od účinnosti změn. Změny ceníku či obchodních podmínek se proto vyplatí sledovat.