Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.

Cena elektřiny na pražské burze dnes vystoupila na rekordních 376 eur (9238 Kč) za megawatthodinu (MWh). Podle odborníků k tomu přispívá pokračující růst cen zemního plynu v Evropě. Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 klesly, jak předem avizoval Gazprom.

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU.

Dodávky ruského plynu do Evropy zůstávají dnes ve srovnání s předchozím dnem převážně stabilní. Fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 do Německa je zhruba na stejné úrovni, tok plynovodem Jamal směrem z Německa do Polska se mírně snížil.

Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE dnes oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.

Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu Kč), což je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.