Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po mimořádném jednání ministrů EU odpovědných za energetiku to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.

Česká republika se pokusí vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z programu pátečního jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku. Jak na dnešním zasedání senátního výboru pro hospodářství řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce ministr jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.

Evropská komise v rámci chystaných krizových opatření navrhne, aby nečekané zisky energetických společností pomohly zranitelným spotřebitelům. Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní připravuje rovněž plán chytrých úspor elektřiny, kdy by se významná část spotřeby přesunula do levnějších časových pásem. Česká republika bude mít podle premiéra Petra Fialy (ODS) přichystané národní řešení vysokých cen energií, které evropské řešení doplní, nebo nahradí.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na evropské úrovni. Řekl to na dnešním briefingu ve sněmovně. Jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, vyjednává podporu dalších zemí.

Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se dnes na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11 600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem, uvedla agentura Bloomberg.

Členské země Evropské unie se v reakci na očekávané omezení dodávek plynu z Ruska zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Některé země si na EU vymohly výjimku a cílí na menší snížení spotřeby energií, mnohé představily doporučení pro jednotlivce i firmy nebo zavedly povinná úsporná opatření. Francie zakázala otevřené dveře v klimatizovaných obchodech, Španělsko a Řecko zavedly limity pro chlazení veřejných budov, zatímco Británie zvažuje odstávky pro průmyslové podniky.