Fialův daňový obrat: Slíbil nezvyšovat daně. A pak přišlo zdražení pro všechny
24. 7. 2025 – 13:03 | Domácí | Štěpán Bárta | Diskuze:
Premiér Fiala se dušoval, že žádné zvyšování daní nebude. Dnes Češi platí víc téměř ze všeho – od nemovitostí až po nemocenskou. A to jsme prý ještě neviděli všechno.
Sliby se slibují, daně se zvyšují
Před volbami v roce 2021 zněl slib lídra ODS Petra Fialy jasně: „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.“ Premiér to ještě opakoval i po začátku války na Ukrajině. Jenže realita vypadá úplně jinak. Od ledna 2024 totiž začal platit tzv. konsolidační balíček, který výrazně zvýšil daňové zatížení skoro všech Čechů – od zaměstnanců přes živnostníky až po majitele nemovitostí.
Zaměstnanci nově odvádějí 0,6 % hrubé mzdy na nemocenské, zrušilo se školkovné a jiné daňové slevy, výrazně narostla daň z nemovitosti (o 85 %), zvýšila se daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent a víc odvádějí i živnostníci na sociálním pojištění. Celkové daňové příjmy státu se tak od roku 2021 navýšily z 1 bilionu na 1,42 bilionu korun – přestože ekonomika rostla jen o procento.
Nižší příjmy, vyšší daně
Ekonomové upozorňují, že tyto změny dopadají nejtvrději na lidi s nízkými příjmy. Daňová sleva na poplatníka zůstala od roku 2021 nezměněná, přestože vláda slibovala její valorizaci. Výsledkem je, že reálné zdanění zaměstnanecké práce roste. Naopak některé výjimky – jako daňová výhoda na víno – vláda zrušit nedokázala.
„Zdanění zaměstnanecké práce opravdu narostlo,“ potvrzuje ekonom Jakub Komárek. „A vláda přitom ustoupila z několika slibů – například ohledně důchodového valorizace, slevy na poplatníka nebo plánovaného snížení sociálního pojištění.“
Reformy napůl, schodky zůstávají
Ačkoliv se vládě podařilo snížit schodek veřejných financí z 5 % HDP na 2,2 %, státní rozpočet je dál v hlubokém mínusu. Letos se plánuje schodek 241 miliard, příští rok to má být už 280 miliard korun. Důvod? Výdaje na obranu a dostavba Dukovan.
Pozitivně hodnotí experti hlavně sjednocení sazeb DPH (na 21 % a 12 %) a zrušení EET. Ale i zde platí, že nižší sazba DPH – například na potraviny – je v Česku jedna z nejvyšších ve střední a východní Evropě. A skutečně systémové kroky proti daňovým únikům zatím chybí.
Někteří odborníci varují, že Fialova vláda sice konsolidovala finance, ale na úkor důvěryhodnosti. „Došlo spíše ke zvýšení daňové zátěže, i když vláda to prezentuje jako nutné opatření,“ shrnuje daňová poradkyně Petra Pospíšilová.
Fialova daňová politika tak zůstává rozporuplná: místo slibovaného klidu přišlo razantní utažení opasků. Otázkou je, co přijde dál – a zda se daňové „překvapení“ nezopakuje před dalšími volbami.