Permanentky na sport, lístky na koncerty či příspěvky na dovolenou – oblíbené odměny českých zaměstnanců se ocitly v ohrožení. Kvůli nešťastné formulaci v novele zákona hrozilo, že od ledna ztratí daňové osvobození, a firmy by je přestaly poskytovat. Situaci ale na poslední chvíli zachránil zásah z horní komory Parlamentu.

Premiér Fiala se dušoval, že žádné zvyšování daní nebude. Dnes Češi platí víc téměř ze všeho – od nemovitostí až po nemocenskou. A to jsme prý ještě neviděli všechno.

Přímé výdaje státního rozpočtu kvůli válce na Ukrajině loni klesly na 17,3 miliardy korun. Oproti předchozímu roku je to pokles o 7,1 miliardy. Největší část ukrojila humanitární dávka pro válečné uprchlíky. Zároveň ale stát získal miliardy na odvodech a daních od těch, kteří našli v Česku práci. Výsledné účetnictví je však stále nejasné – přesná data o příjmech státu chybí a dopad na rozpočet zůstává záhadou.

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně.

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, řekl novinářům šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.

Průměrná cena benzinu v Česku dosáhla nového maxima. V sobotu se Natural 95 prodával v průměru za 47,31 koruny za litr.