Jaké nás čekají daňové změny v roce 2008? Najděte práci svým známým a získejte finanční odměnu Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí vzrostla o 5 pct na 21.470 Kč Nedostatek pracovní síly v ČR zatím příliš neovlivnil průměrný nárůst mezd Spočítejte si čistou mzdu po reformě Proti roku 1997 šlo o nárůst dokonce o 123,2 %, když v zemích EU 15 stoupla průměrná hodinová mzda pouze o 28 %. Podstatná je však nominální výše hodinové mzdy, která takto pojímanou konvergenci značně relativizuje: zatímco v EU 15 stoupla za delší období 1997–2005 hodinová mzda z 19,62 eur na 25,11 eur, tj. o 5,49 eur, v ČR o 3,66 eur, tedy méně. S výjimkou Slovinska došlo v podstatě ve všech nových zemí skupiny „10“ během let 2003 až 2005 ke zvýšení hodinových mezd vyjádřených v eurech. V České republice, v Maďarsku a na Slovensku stouply za pouhé dva roky hodinové mzdy o zhruba pětinu – nejvyšší byl přitom přírůstek v ČR (+21,5 %). V časové řadě 1997–2005 podstatě ve všech sledovaných nových zemích unie došlo k nárůstu mezd, v průměru za celou skupinu „10“ o 75,7 %, přičemž nad touto úrovní byla ČR, Estonsko, Litva, Maďarsko a Slovensko. Tento růst překonal zvyšování mezd v EU 15 zhruba 2,7krát. Za období po vstupu, počínaje rokem 2004, se z dostupných dat dá odvodit, že mzdy v průměru za skupinu „10“ byly v roce 2005 proti roku 2003 vyšší o 14,6 % a nad touto úrovní se pohyboval přírůstek mezd v ČR, v Pobaltí, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Nejvyšší byl právě v ČR (+21,2 %), nejnižší ve Slovinsku (+2,1 %). Země s nejrychlejší konvergencí ze skupiny zemí „10“, tj. Litva, však dosahuje svých temp z velmi nízkých základů – například i v roce 2006 dosahovala mzdová úroveň v Litvě necelých 60 % úrovně České republiky. Litva a Lotyšsko, patřící spolu s ČR k zemím s největší dynamikou růstu mezd za celé období 1997 až 2005, však právě v letech těsně po vstupu zaznamenaly růst mezd nižší než výše zmíněné tři země s nejvyššími tempy. Výrazné navýšení v roce 2006 však způsobilo, že přírůstky mezd ve třech letech po vstupu do EU (2004–2006 při základně 2003=100) byly nejvyšší právě v Litvě (+35,8 %) a Lotyšsku (+43,9 %). V České republice byl růst za uvedené tři roky rovnoměrnější a rovněž velmi vysoký (+30,5 %), na Slovensku dokonce 32,6 % (zde však se na silné dynamice podepsal především rok 2006, protože za samotné dvouleté období 2004–2005 stoupla na Slovensku hodinová mzda v eurech jen o 19,4 %, což bylo méně než v ČR a Maďarsku s více než pětinovými přírůstky). ČR v průměru na tisíci eurech měsíčně Co se týká měsíční – nikoli hodinové – mzdy měřené podle průměrných měsíčních pracovních nákladů na jednu zaměstnanou osobu (přepočtených na plnou pracovní dobu), přesáhla takto definovaná měsíční mzda v ČR v roce 2006 poprvé tisícieurovou hranici (1027,6 eur). Proti roku 2003 (777,1 eur) tak byla o téměř třetinu vyšší (+32,3 %). S tímto výrazným růstem se stává ČR mzdově pokud jde o procentní tempa jednou z nejrychleji konvergujících nových členských zemí EU, podobně jako za takto krátké období od vstupu i Slovensko (+37,2 %) či Maďarsko (+24%), kde však je mzdová hladina podle průměrné měsíční mzdy ve srovnání s ČR nižší (775,4 eur, resp. 947,1 eur). I přes růst měsíčních mezd však zůstává odstup od vyspělých evropských zemí značný – například v Německu činila v roce 2006 průměrná měsíční mzda 3868 eur, ve Španělsku 2203 eur a v Portugalsku 1618 eur. Nejvyšší měsíční mzdy na Kypru … Nejvyšší měsíční mzdové úrovně v podobě měsíčních pracovních nákladů – dosahoval v roce 2005 Kypr s 2 028 eur, v roce 2006 zde došlo ke zvýšení na 2 061 eur. Se značným odstupem pak Slovinsko s 1 605 eur a Malta s 1 386 eur za rok 2005 (čerstvější údaj není k dispozici). Na čtvrtém místě pokud jde o měsíční pracovní náklady figurovala ČR s 954 eur v roce 2005 a nárůstem na 1 028 eur v roce 2006. Pod hranicí tisíci eur u měsíční mzdy měřené tímto způsobem zůstává i nadále Maďarsko s 947 eur. Měsíční mzda zde v roce 2006 v podstatě stagnovala, když v předcházejícím roce činila 944 eur. Mzdy rostly relativně rychle i ve starých zemích EU Jako zajímavost stojí uvést relativně rychlý růst mezd ve starých zemích unie – jestliže za EU 27 stoupla za uvedené roky průměrná měsíční mzda proti roku 2003 o 5,9 %, pak za EU 15 o 6,2 %. Odráží se zde zřejmě relativně silný vliv dvou zemí s velmi nízkou mzdovou úrovní, Bulharska a Rumunska, které se staly členy unie počínaje rokem 2007, protože za uskupení EU 25 vykázal Eurostat v uvedeném období růst o 6 %. Nominální mzdy mužů a žen se liší.. Také nominální rozdíl v platech mužů a žen je velmi významný nejen v nových, ale i starých zemích EU. V roce 2005 například činila průměrná roční hrubá mzda zaměstnaného muže 40 194 eur, zatímco žena pobírala 31 103 eur (jde o průměry zaměstnaných v sektorech průmyslu a služeb). I zde se promítají rozdíly ve struktuře zaměstnání (například převaha žen v oblasti sociálních služeb, které jsou ve starých zemích EU rozvinutější než ve skupině „10“) a specifická úroveň odměňování v jednotlivých dílčích segmentech těchto sektorů. Na příklad na Slovensku činil roční plat mužů 7 824 eur proti 5 789 eur u žen, které braly zhruba 6krát méně než ženy v Německu, slovenští muži pak 5,7krát méně. Zdroj: ČSÚ