Hospodářská komora: Vyšší minimální mzda poškodí ekonomiku

- Práce autor: Martin Slapnička

Tripartita dnes jednala o zvýšení minimální mzdy o dalších 1 200 korun měsíčně. Tak vysoké tempo zvyšování minimální mzdy podle Hospodářské komory ohrožuje tuzemské hospodářství a konkurenceschopnost podniků. Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství. Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1 200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Zaměstnavatele by odměňování zaměstnanců za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci vyšlo na další 2 miliardy korun za rok. Paradoxem ale je, že výrazně by z tohoto „koláče“ kvůli tuzemskému vysokému odvodovému zatížení profitoval stát. Ten by si z navýšení od zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců pobírajících minimální mzdu ukousnul tři čtvrtě miliardy korun za rok na daních a odvodech.

„Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.  Pokud by minimální mzda vrostla z dnešních 11 tisíc korun rovnou na 12 200 korun, celkové mzdové náklady na jednoho jediného zaměstnance pobírajícího nejnižší možný výdělek by totiž vrostly o více než 19 tisíc korun ročně.

Sobotkova vláda přitom zvyšovala minimální mzdu už několikrát. Z 8 500 Kč se tak dostala na dnešní úroveň 11 000 Kč. Aby zaměstnavatel mohl dnes svému zaměstnanci vyplatit alespoň minimální mzdu ve výši 11 tisíc Kč hrubého (9 640 Kč čistého), na mzdových nákladech vydá 14 740 Kč. Takový zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem pak státu odvedou na dani z příjmu a odvodech celkem 5 100 Kč měsíčně. Pokud by se zvýšila minimální mzda o dalších 1 200 Kč, dohromady zaplatí každý měsíc státu už o dalších 721 Kč více, tedy 5 821 Kč.

Paradoxně stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd bez ohledu na produktivitu práce přijde k dalším 721 až 865 milionům korun ročně. Zaměstnavatele taková změna vyjde na 1,9 až 2,3 miliardy korun, neboť dle statistik Úřadu vlády v ČR pobírá minimální mzdu 100 až 120 tisíc zaměstnanců.

Je přitom jasné, že zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích nezajistí. „Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související i orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ podotkl Dlouhý. Navíc ČR má podle mezinárodních srovnání kvůli vysokým odvodům na sociální a zdravotní pojištění jedno z nejvyšších zdanění práce na světě. Se svým 43procentním zdaněním ČR tak hravě překoná i severské země, proslulé vysokými daněmi, jako Švédsko, Dánsko nebo Norsko. Hospodářská komora proto prosazuje snížení odvodové zátěže zaměstnavatelů v  ČR.

Tagy: práce ekonomika minimální mzda hospodářská komora

Zdroje: Hospodářská komora