Šest variant přidání, ale nula jistoty

Jurečka navrhl hned šest scénářů, podle kterých by si asi 380 tisíc státních zaměstnanců polepšilo o pět až třináct procent v základním tarifu. Argumentuje, že kupní síla veřejných pracovníků padá volným pádem a že bez přidání hrozí další únik lidí z úřadů.

Jenže narazil na tvrdý odpor ministerstva financí. „V rozpočtu na rok 2026 nejsou vyčleněny peníze na žádnou z předložených variant,“ zaznělo z úřadu. Stanjura navíc upozorňuje, že není jasné, zda by vůbec měly dost prostředků i obce, kraje a zdravotní pojišťovny.

Finanční resort chce otázku platů řešit až v září při schvalování samotného státního rozpočtu, kdy už budou známy všechny ekonomické ukazatele. Pro Jurečku to znamená jediné – do té doby je vše ve vzduchu.

Ministerstva: Nemáme na to, ale potřebujeme to

Nespokojenost nevyjadřuje jen Stanjura. Námitky přidalo i ministerstvo zdravotnictví, které otevřeně přiznalo, že by nemělo na pokrytí zvýšených výplat, pokud by nedostalo peníze navíc. Zároveň ale varuje, že je čím dál méně schopné konkurovat soukromým nemocnicím a farmaceutickým firmám.

„Od roku 2019 do 2023 klesly reálné platy státních zaměstnanců o téměř osmnáct procent. Nástupní plat vysokoškoláka je jen 32 180 korun,“ uvedl resort. Výsledkem je masivní odliv mladých do 35 let a vysoká fluktuace.

Podobně mluví i ministerstvo životního prostředí. Podle něj by jakékoli přidávání muselo automaticky znamenat navýšení prostředků z ministerstva financí. Bez toho by to prý bylo jen papírové cvičení.

Starostové chtějí nejvíc, ekonomové varují

Do debaty se vložilo i Sdružení místních samospráv, které naopak požaduje nejvyšší variantu přidání. Současně ale chce, aby stát zvedl příspěvek na výkon státní správy minimálně o deset procent a při tom upravil rozdělování daní mezi obce.

Jenže ani maximální navrhovaná valorizace by podle Národní rozpočtové rady nepřekročila v některých případech hranici minimální mzdy. A ekonom Lukáš Kovanda varuje, že pokud by Jurečkův plán prošel, platy ve veřejné sféře by rostly dvakrát rychleji než v soukromé. „Opakovalo by se tak období 2016–2020, kdy se úředníkům přidávalo výrazně rychleji než lidem v komerční sféře,“ říká.

Výsledek? Zatím to vypadá, že Jurečkův návrh stojí na velmi vratkých nohách. Rozhodnout se má až na podzim – a to může být pro státní zaměstnance příliš pozdě.