Kdo zaplatí naše důchody?

- Naše peníze autor: Redakce NašePeníze.cz

Více důchodců, méně zaměstnaných. Tak vypadá scénář vývoje obyvatel v Evropě. Čím dál méně daňových poplatníků tak bude živit čím dál více penzistů. Tento systém nemůže dlouhodobě fungovat. Co s tím?

Placeholder

Placeholder , zdroj: Archiv

Této otázky se v Evropské unii chopila bavorská konzervativní poslankyně Gabriele Stauner a předložila návrhy, jak lidem umožnit déle pracovat a jak zvýšit podíl těch, z jejichž daní se budou důchody financovat. Gabriele Stauner je dynamická žena, kterou za pár let čeká dosažení důchodového věku. Na problém sociálního zabezpečení tedy nahlíží z první ruky a nehodlá se smířit s rolí pasivního diváka. Statistické trendy totiž hovoří jasnou řeč: v současné době je věkový průměr Evropanů 39 let. Až dnešní absolventi vysokých škol půjdou do důchodu, bude věkový průměr okolo 49 let Dva zaměstnanci na jednoho důchodce Jinými slovy platí dnes čtyři zaměstnanci příspěvky na jednoho důchodce ve věku nad 65 let, za dvacet let zbudou jen dva daňoví poplatníci, kteří budou přispívat na jednoho důchodce. Již dnes tvoří penze skoro polovinu všech sociálních výdajů a tento podíl bude nadále stoupat, stejně tak jako veřejné výdaje na zdravotní péči. Mladí přistěhovalci mají posílit pracující generaci Jedním z řešení, o kterém se zmiňuje i poslankyně Stauner z malebného bavorského městečka Wolfratshausen, je posílit příliv mladých pracovních sil ze zemí mimo EU. Evropská komise odhaduje, že z hlediska sociálních systému bude do roku 2050 zapotřebí 56 milionů přistěhovalců, což představuje asi desetinu dnešních obyvatel Unie. Toho se však mnoho lidí obává, každý druhý občan EU uvedl v aktuální anketě, že nemá pocit, že by přistěhovalci něčím přispívali k rozvoji jeho země. Pracovat i do vysokého věku Gabriele Stauner navrhuje, aby důchodci mohli pracovat déle a tím přispívat k sociálním systémům své země. Na pracovním trhu má být zamezeno diskriminaci a lidé mají mít možnost svou penzi zajistit i dalším připojištěním. Další z jejích návrhů je zaměřen na studenty a absolventy vysokých škol, především ženy s vysokoškolským diplomem. Těm má má být umožněno spojit rodinu a zaměstnání. Nízká míra porodnosti je totiž jedním z hlavních problémů, který vede ke stárnutí Evropanů. Miminko už během studia, proč ne? Mnoho matek totiž nezvládá skloubit studium a výchovu dětí a odkládá proto porod na dobu pro promoci. Problémy ale nastávají i po nástupu do zaměstnání, v mnoha zemích EU si jen každá desátá žena může dovolit skloubit nástup do zaměstnání s výchovou dětí (důvodem jsou například chybějící jesle a hlídání dětí apod.). Výjimkou je Švédsko, kde existují rozsáhlé programy, které mladé rodiče podporují. Každá druhá švédská studentka rodí už během studia, což je v Evropě mimořádné. Evropan – brzy vzácný exemplář druhu homo sapiens? V globálním měřítku je Evropa každopádně na ústupu. V dobách, kdy Evropě vládl Napoleon a mezi Českými Budějovicemi a Lincem začala jezdit první železnice, byl každý sedmý člověk na zeměkouli Evropan. Až dnešní absolventi vysokých škol půjdou do důchodu, bude Evropanem už jen každý dvacátý obyvatel naší planety.

Tagy: půjčka peníze finance rozpočet pojištění hotovost úvěr tiskové zprávy